07.03.2025 09:14

Web InterSucho má novou podobu, ukáže míru sucha až na úroveň katastru

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Web-InterSucho-ma-novou-podobu-ukaze-miru-sucha-az-na-uroven-katastru/]
Při modernizaci se tvůrci zaměřili na to, aby poskytoval vše, na co jsou uživatelé zvyklí, a zároveň přinesl novinky a aby informace byly lépe utříděné.  „Pokud si uživatel nyní stáhne aktuální mapu, uvidí na ní všechny dílčí mapy, které dosud musel stahovat zvlášť,“ uvedl bioklimatolog a vedoucí týmu Miroslav Trnka. Na jednom obrázku je tak základní mapa ukazující intenzitu sucha a zároveň s ní další mapy zobrazující relativní nasycení půdy, deficit půdní vláhy a obsah vody v půdě. A to jak pro vrstvu povrchovou do 40 centimetrů, tak pro hlubší vrstvu od 40 do 100 centimetrů a také zprůměrovanou mapu pro hloubku od nuly do jednoho metru. „Výpočet sucha a vlhkosti půdy nyní děláme i na základě dat půdní vlhkosti naměřených v terénu vedle dále používaných dat z družic, vedle výpočtů pomocí modelu SoilClim a vedle použití dat přímo od reportérů z terénu,“ řekl Trnka. Nadále lze na hlavní stránce srovnávat aktuální stav s minulým. „Dynamické porovnání funguje pro kraje i pro okresy, což dříve vůbec nebylo možné. Celý systém tím získal na přehlednosti. Brzy bude možné se podívat na všechny aspekty sucha až 18 měsíců zpětně,“ řekl Trnka. V liště v horní části hlavní strany je novinkou kumulovaný stres, který vyjadřuje, jaký byl do aktuálního dne průběh sucha a kolik dnů byl růst rostlin zásadně omezen nedostatkem vody. Podstatného zlepšení se dočkala i vizualizace předpovědi sucha a klíčových parametrů pro jeho vývoj. „Věříme, že ačkoliv jsou nové mapy menší, je nové zobrazení názornější a uživatel získá stejnou informaci rychleji,“ poznamenal Trnka. Zmodernizovala se i jedna z klíčových částí webu, jíž je „reportovací portál“. Registrovaní uživatelé mají možnost se podílet na tvorbě map sběrem dat o suchu v terénu. „Cílíme nejen na agronomy, lesníky, sadaře či vinaře, ale v podstatě na všechny, kteří se rádi pohybují v krajině a dívají se kolem sebe. Náš web dává i těmto lidem hlas a možnost přispět k lepšímu pochopení sucha. Spolupracovníci stráví zaklikáním jednoduchého dotazníku několik minut jednou týdně. Výměnou od nás dostávají podrobnou a velmi přesnou předpověď počasí na deset dnů dopředu pro místo, které si vyberou,“ vysvětlil Trnka. Předpovědi využívají řadu předpovědních modelů a patří mezi nejspolehlivější a dobře srozumitelné. Spolupráce s reportéry a jejich odezva je podle Trnky jednou z nejcennějších devíz webu InterSucho. „Všem, kteří se na jeho desetiletém fungování dosud podíleli, je potřeba poděkovat,“ řekl Trnka. Tvůrci ještě pracují na dotažení některých funkcí, které by se na webu měly objevit v horizontu dvou týdnů. Jednou z nich je oblíbený graf, z něhož bylo možné pro dalších devět dnů odečíst, jaká část Česka bude zasažena suchem a v jaké intenzitě. Tvůrci jej tam znovu co nejdříve umístí a doplní jej grafy pro všechny další zobrazované parametry. „Podobně není ještě možné zobrazit mapy statistické předpovědi, ale i na tom pracujeme,“ doplnil Trnka. Nový vizuální styl je použitý také pro informace o suchu na Slovensku , ve střední Evropě a na celém světě. Do poloviny dubna budou k dispozici ještě dvě důležitá vylepšení. První je nově pojatý systém sledování dopadů sucha na lesy. Kromě reportérů, kterých není pro lesní celky dostatek, bude založený také na měření přibližně 220 automatických stanic, které tým InterSucha sdílí se sesterskými portály FireRisk.cz a DendroNet.cz. Stanice budou rovněž základem vrstvy, která bude ukazovat skutečně pozorovanou zásobu vody v půdě a bude sdružovat data ze sítě CzechGlobe (zhruba 250 stanic) a z dalších zhruba 50 pozorovacích bodů Českého hydrometeorologického ústavu. Kontakt: prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobetrnka.m@czechglobe.cz

06.03.2025 13:49

Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Festival-Tyden-mozku-zve-na-cestu-kolem-hemisfer-za-sedm-dni/]
„Tak jako nepoužívané železo rezaví, stojatá voda zahnívá či v zimě zamrzá, tak mozek bez cvičení leniví,“ prohlásil před více než pěti sty lety Leonardo da Vinci. Renesanční umělec a vizionář věděl, o čem mluví. Svůj mozek trénoval dozajista vydatně – ostatně svědčí o tom jeho ohromný odkaz. Mimochodem, sám se pokusil při úrovni tehdejších poznatků anatomii mozku zachytit. Od té doby věda pokročila mílovými kroky, ale stále se nedá tvrdit, že nejvyšší řídící orgán nervové soustavy, považovaný za centrum myšlení, paměti, kreativity a emocí, bezpečně známe. Vždyť obsahuje asi sto miliard neuronů – přibližně tolik, jako je hvězd v galaxii Mléčná dráha. Každý z neuronů je navíc synapsí spojen se stovkami nebo tisíci dalších a probíhá mezi nimi čilá komunikace. Tradice delší než čtvrt stoletíNa důležitost výzkumu v neurovědách upozorňuje celosvětová kampaň Brain Awareness Week, v Česku tradici v podobě festivalu Týden mozku v roce 1998 založil Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. „Výzkum mozku je velice rychlý a pro lidstvo naprosto zásadní, mám proto radost, že se o výsledky a úspěchy můžeme podělit s veřejností,“ říká nestor tuzemské neurovědy. Pro laickou veřejnost je totiž Týden mozku určen především. I letošní ročník, již šestadvacátý v řadě, prostřednictvím popularizačních přednášek, workshopů či doprovodných akcí seznámí žáky, studenty i dospělé zájemce s naším nejsložitějším orgánem. Přednáškové sály, posluchárny, laboratoře, chodby, atria i veřejná prostranství v Praze, Brně, Ostravě, Karviné, Plzni, Jihlavě, Hradci Králové či Olomouci tak v týdnu od 10. do 16. března zaplní jediné téma – mozek. Zato z mnoha různých pohledů. Hlavní cyklus přednášek se bude konat v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. (CC) Bolest, humanoidi i osvojování řečiZ bohatého hlavního programu, jenž se koná v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, vybíráme pár příkladů. V pondělí Jiří Paleček z Fyziologického ústavu AV ČR vysvětlí, jak vzniká bolest. Ta je totiž základním fyziologickým mechanismem chránícím organismus před poškozením, a tak je nesmírně důležité pochopit, kde se bere a jak se s ní dá bojovat. V úterý se posluchači přednášky Lukáše Valihracha z Biotechnologického ústavu AV ČR podívají, co se děje v mozku při mrtvici – jedné z nejčastějších současných příčin úmrtí (stála zřejmě i za smrtí Leonarda da Vinciho) – i jak se mozek po této příhodě zotavuje. Středa bude patřit humanoidním robotům vybaveným umělou kůží po celém povrchu těla, kteří se perfektně hodí pro výpočetní modely vývoje a fungování reprezentace těla v mozku primátů. O tom, jak nakonfigurovat multimodální senzorické informace o aktuální poloze humanoida, aby dokázal ovládat své tělo, pohovoří Matěj Hoffmann z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Jak se učíme mateřskou řeč? A co se děje, když se učíme nový, cizí jazyk? Čtvrteční přednáška Kateřiny Chládkové z Psychologického ústavu AV ČR představí nejnovější poznatky neurolingvistiky o tom, jak se jazyk zapisuje do „notové osnovy“ naší mozkové aktivity a jak si ji přizpůsobuje. Kateřina Chládková se zaměřuje na jazykové učení a řečovou interakci u kojenců, dětí a dospělých. V pátek budou návštěvníci festivalu spolu s Jonášem Vlasákem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR moct nahlédnout do fascinujícího světa molekulární navigace v mozku. Posluchači se dozvědí například to, že nervové buňky mají své vlastní navigační systémy – podobně jako my používáme GPS navigaci při cestování. Některé části programu jsou již obsazené, ale vzniknou z nich videozáznamy, které budou moct zájemci následně zhlédnout z pohodlí domova. Najdou je na webu akce, kde jsou už nyní videa toho nejzajímavějšího z minulých ročníků. Poučeně a přitom zábavně Doprovodný program ocení ti, koho lákají spíše interaktivní činnosti. V jeho rámci lze například prozkoumat svět biologických hodin, které se synchronizují pomocí světla, ale fungují i v naprosté tmě. Návštěvníci festivalu mohou potrápit mozek nad záhadami elektromagnetismu nebo otestovat svůj strach z výšky ve virtuální realitě. O tom, že je mozek i krásný, přesvědčí několik výstav v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Jak rozdílně vidí mozek neurochirurg, radiolog, biochemik či experimentální biolog? A jak vypadá mozek malých živočichů pod mikroskopem?   Mikroskopické snímky Rahula Bhaskarana z Ústavu molekulární genetiky AV ČR (CC) Dění mimo metropoliPozornosti by neměl ujít ani mimopražský program. V Karviné například odborníci ze Slezské univerzity ukážou, jak si udržet bystrou mysl v každém věku, co se děje v mozku při nakupování a jak se toho dá zneužít či jaký vliv na vývoj dítěte mají média. Olomoučtí zase mohou navštívit osmimetrovou maketu mozku, kde se před nimi zjeví neuronová síť v celé své kráse a komplikovanosti. Ostravská univerzita nabídne přednášku zaměřenou na novou naději pro zlepšení paměti prostřednictvím neurostimulace. Jaký vliv má na naši motivaci a pocity štěstí dopamin či jaká je cesta mysli ke zlatému řezu, pak prozradí jihlavská setkání. Paralelám mezi lidským mozkem a umělou inteligencí, hibernaci, zákonitostem a poruchám biorytmů či souvislosti stresu a konspiračních teorií se budou věnovat v pásmu přednášek plzeňští vědci. A v Hradci Králové se návštěvníci festivalu dozvědí, proč emoce hrají klíčovou roli v našem každodenním životě. Brněnský program zve do laboratoře multimodálního a funkčního zobrazování mozku, na workshop měření EEG či na sérii přednášek týkajících se takzvaných awake operací, tedy neurochirurgických zákroků při vědomí pacienta. Kompletní program Týdne mozku je k dispozici na webu festivalu. Mozku jsme se věnovali také v časopisu A / Věda a výzkum (předchůdce současného čtvrtletníku A / Magazín). Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; archiv Týdne mozku  Text a fotografie označené (CC) jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

05.03.2025 15:42

Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Nova-vystava-v-Akademii-ved-ukazuje-material-jako-genialni-a-hravy-exponat-00001/]
Od primitivních kamenných nástrojů po nanovlákna - snaha o zdokonalování rozmanitých materiálů provází lidstvo od nepaměti. Stále tak nepřestáváme hledat cesty, jak je lépe ovládnout a využívat. „Bez vědeckého zkoumání materiálů bychom neměli moderní technologie či medicínské pokroky. Rozvoj kvantové mechaniky, 3D tisku nebo nanotechnologií nám umožňuje vyvíjet látky s vlastnostmi, které jsme si ještě nedávno neuměli představit,“ uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová na vernisáži 4. března 2025. Na interaktivní výstavě Geniální materiál, kterou připravil Ústav fyziky materiálů AV ČR, se návštěvníci seznámí s nejnovějšími výzkumy a zjistí, jak inovace v tomto oboru ovlivňují náš každodenní život. Vernisáž zahájila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Materiál na dotek„Věděli jste, že rezavým vlakem dojedete dál? Že sedlák při klepání kosy ji nejen ostří, ale i zpevňuje její strukturu? To jsou jen některé z otázek, které vysvětlujeme na naší výstavě,“ přiblížil jeden z autorů Jan Klusák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR. „V Galerii Věda a umění představujeme témata, kterými se zabýváme - mimo jiné využití oxidů železa pro léčbu nádorů nebo virtuální kovárnu, v níž testujeme materiály, které ještě neexistují.“ Autoři výstavy vsadili na interaktivitu. „Exponáty vybízejí k akci. Návštěvníci si na některé z nich dokonce sáhnou. Věříme, že takto můžeme vzbudit zájem o vědu, zejména u mladší generace - a na tom nám velmi záleží,“ zdůraznil Jan Klusák. Návštěvníci si tak osahají kyčelní implantát, pohnou levitující krychlí nebo nahlédnou mikroskopem do hloubky krystalu. Zjistí také, proč některé součástky vždy prasknou na stejném místě. K tomu se dozvědí spousty poutavých informací. Jan Klusák po vernisáži provedl hosty výstavou. Výstava je otevřena do 14. června 2025 každý́ pracovní den od 10 do 18 hodin v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Vstup je zdarma. Pro zahraniční návštěvníky je k dispozici brožura v anglickém jazyce. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

05.03.2025 10:42

Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Predseda-Slovenske-akademie-ved-Pavol-Sajgalik-prevzal-nejvyssi-oceneni-AV-CR-00001/]
Nejvyšší čestné ocenění Akademie věd ČR předala Pavlu Šajgalíkovi 4. března 2025 předsedkyně Eva Zažímalová. „Slovenská akademie věd je nám nejbližší ze středoevropských akademií - nejen díky společné historii, ale i sdílením problémů a porozuměním,“ uvedla. Vyzdvihla profesní i přátelské vztahy mezi oběma institucemi i to, že se vzájemně podporují. „Oceňuji pomoc Slovenské akademie věd v době, kdy jsme čelili krizi, za níž vláda rychle a drasticky snížila rozpočet pro Akademii věd. Tehdy nás kolegové ze Slovenska velmi podpořili,“ vzpomněla. Medaili Pavlu Šajgalíkovi předávala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a budoucí předseda AV ČR Radomír Pánek (vpravo). Dvě sestryPřátelské vztahy i vzájemnou podporu ocenil také Pavol Šajgalík. „Sourozenecký vztah obou akademií - navzdory tomu, že česká je o mnoho starší - se zakládá na partnerství a přátelství. Co může být lepšího na vztahu dvou institucí?“ zdůraznil. Připomněl také, že se slovenská akademie často na české kolegy obracela pro radu. „Nevzpomínám si, že by někdy nedošla kvalifikovaná a srdečná odpověď.“ Pavol Šajgalík se odborně zaměřuje na materiálový výzkum se specializací na konstrukční keramiku, keramické nanokompozity, fázovou transformaci a mikrostrukturu. Získal mimo jiné titul Vědec roku SR za rok 2006 a Řád Ľudovíta Štúra III. třídy. V letech 1999-2013 vedl Ústav anorganické chemie SAV a od roku 2015 stojí v jejím čele. Jako předseda Slovenské akademie věd se zasloužil o přátelské a nadstandardní vztahy s Akademií věd ČR a vzájemnou podporu i v krizových situacích. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

05.03.2025 08:42

I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava v Akademii věd

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/I-bezne-materialy-jsou-v-leccems-genialni-ukazuje-nova-vystava-v-Akademii-ved/]
Lidé odedávna upravovali a vyvíjeli materiály, které používali. Šlo o klíčovou činnost pro přežití i kvalitu života. Od nástrojů k lovu přes šperky, první stroje až po lopatky turbín odolávající teplotám přes tisíc stupňů Celsia, materiály pro uchovávání vodíku či pro jadernou fúzi. „Chceme veřejnosti ukázat důmyslné, až překvapivé vlastnosti materiálů, se kterými se běžně setkáváme nebo náš život přímo ovlivňují,“ popisuje Jan Klusák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR, jeden z autorů výstavy. Návštěvníci ve výstavní síni uvidí 19 exponátů – různé materiály a zajímavosti s nimi spojené. Dozví se třeba, že oxidy železa nejsou jen rez, ale i materiál vyvíjený pro léčbu nádorových onemocnění. Že únava materiálů přelomí i nápravu vlaku nebo že 3D tiskem kovů lze vyrobit implantáty přesně na míru konkrétnímu člověku. Některé exponáty si budou moci i osahat. „Například pomocí fotoelastického jevu si lidé vyzkoušejí, proč některé součástky prostě prasknou vždy ve stejném místě,“ říká Jan Klusák. K hrátkám bude lákat i levitující krychle nebo kladívko koloťuka. Odkoukáno z přírody Některá stanoviště jsou věnovaná kompozitním neboli složeným materiálům. Jejich výsledné vlastnosti jsou lepší než vlastnosti jednotlivých složek. Inspiraci pro kompozity lidé našli v přírodě. Stačí se podívat na strukturu dřeva, šnečí ulity nebo třeba kostí. „Skládat materiály do kompozitů dodává vývoji materiálů novou dimenzi, podobně jako třeba využití různých hudebních nástrojů dává novou dimenzi komponování hudebních děl,“ doplňuje Jan Klusák. Díky unikátním vlastnostem kompozitních materiálů lidé prozkoumávají vesmír, využívají je v leteckém průmyslu, v jaderných elektrárnách nebo i pro zábavu ve špičkovém sportovním vybavení. Zájemci také nahlédnou do mikroskopu a uvidí krásu detailů krystalů či vnitřní struktury materiálů. Výstava Geniální materiál je otevřena každý všední den od 10 do 18 hodin v budově Akademie věd v ulici Národní v Praze, a to od 5. března do 14. června 2025. Vstup je zdarma. Kontakt: doc. Ing. Jan Klusák, Ph.D.Ústav fyziky materiálů AV ČRklusak@ipm.cz

04.03.2025 11:35

LASER-PRO: Spojení vědy a průmyslu pro budoucnost evropských technologií

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/LASER-PRO-Spojeni-vedy-a-prumyslu-pro-budoucnost-evropskych-technologii/]
LASER-PRO oficiálně zahájeno kick-off meetingem v Centru HiLASEIniciativa LASER-PRO odstartovala setkáním klíčových stakeholderů v dolnobřežanském Centru HiLASE ve dnech 3. a 4. března 2025. Členové konsorcia spolu s dalšími zainteresovanými stranami diskutovali o vizi a struktuře projektu, i plánu na jeho plnění. Veřejnou část setkání otevřel Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, jehož je Centrum HiLASE součástí. Následovaly projevy dalších významných hostů: Petry Peckové, hejtmanky Středočeského kraje; Jany Havlíkové, náměstkyně ministra pro vědu, výzkum a inovace; Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu ČR; Heleny Schulzové, zástupkyně ředitele Odboru ekonomicko-vědecké diplomacie Ministerstva zahraničních věcí; Rolandase Kačinskase, velvyslance Litevské republiky v České republice; Heleny Jelínkové, profesorky aplikované fyziky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT; Petra Očka, náměstka ministra průmyslu a obchodu. Veřejná část setkání byla zakončena projevy průmyslových partnerů Centra HiLASE: Kryštofa Poláka (Crytur), Michala Lorence (ONSEMI), Tomáše Těthala (IQS Group) a Gediminase Raciukaitise (FTMC). Tomáš Mocek, vedoucí Centra HiLASE a koordinátor projektu, následně představil LASER-PRO, jeho cíle a očekávaný dopad na vědu i společnost. Roli projektu v evorpském kontextu přiblížila projektová referentka Anca-Adriana Cucu z European Research Executive Agency (REA), která bude na projekt dohlížet. Po skončení veřejné části setkání se členové konsorcia zúčastnili workshopů jednotlivých pracovních skupin se zaměřením na klíčové oblasti: Správa a strategický rozvoj Centra excelence Společné výzkumné a inovační projekty Vzdělávání a rozvoj Spolupráce mezi vědou a průmyslem Ekosystém pro inovativní firmy Mentoringový program pro Ukrajinu Marketing, komunikace a PR Dvoudenní jednání zakončil Tomáš Mocek, který shrnul nejdůležitější poznatky, milníky a další kroky pro rozšíření využití laserových technologií v evropském high-tech sektoru. „LASER-PRO není jen další evropský projekt. Je to strategická iniciativa, která formuje budoucnost laserových technologií v Evropě. Spojení mezioborové spolupráce a komercializace inovací nám umožní vytvořit evropské centrum laserové excelence se zázemím ve Středních Čechách a Litvě,“ uvedl Tomáš Mocek. SHRNUTÍ PROJEKTOVÝCH AKTIVIT Projekt LASER-PRO (Excellent Laser Technologies for the Sustainable Prosperity of Europe), vedený Centrem HiLASE (Česká republika) a FTMC (Litva) dokazuje sílu mezinárodní spolupráce. Gediminas Raciukaitis, vedoucí FTMC a „otec litevského laserového ekosystému“, zdůraznil důležitost mezinárodních partnerství při podpoře technologického pokroku: "Naše konsorcium dokazuje, že mezinárodní spolupráce vede k průlomovým inovacím. LASER-PRO nejen urychlí adaptaci laserových technologií v Evropě, ale také posílí schopnosti našich ukrajinských partnerů a usnadní jim integraci do evropského inovačního ekosystému." Lasery jako klíč k růstu evropské prosperity Lasery, „supernástroje 21. století“, mění řadu odvětví od výroby po zdravotnictví a letectví. LASER-PRO nabízí Evropě jedinečnou příležitost využít pokročilé laserové technologie pro energeticky úsporná řešení, udržitelnou výrobu a globální konkurenceschopnost. Excellence Hubs: Pokročilé inovace napříč Evropou Iniciativa Excellence Hubs programu Horizon Europe posiluje výzkumné a inovační ekosystémy. Propojením regionů skrze vědu a průmyslu chce: Rozvíjet inovační ekosystémy světové úrovně v perspektivních regionech; Podporovat dlouhodobou spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem; Vybavit odborníky nejmodernějšími znalostmi a dovednostmi; Podporovat ekologická, digitální a chytrá řešení pro udržitelný rozvoj průmyslu. Klíčové oblasti výzkumu a inovací Projekt LASER-PRO se soustředí na několik klíčových oblastí, kde laserové technologie přinesou zásadní proměnu průmyslových procesů: Udržitelná výroba - Zefektivnění zpracování materiálů a snížení odpadu díky využití ultrakrátkých laserových pulzů. Polovodičové technologie - Vývoj pokročilých laserových aplikací pro výrobu a integraci čipů v souladu s EU Chips Act. Biomedicínské technologie - Laserové aplikace pro zdravotnické přístroje, implantáty a mikrofluidní systémy. Digitální a 3D tisk - Zlepšení konstrukce a výkonu laserových systémů s využitím moderních digitálních nástrojů a 3D tisku. Projekt LASER-PRO se zaměří na regionální a národní průmyslové potřeby. Vytvoří inovační strategii zahrnující pilotní projekty a nové vzdělávací programy pro budoucí výzkumníky, inženýry a podnikatele. Podpoří také startupy, spin-offy a malé a střední firmy ve využívání laserových technologií ke zvýšení konkurenceschopnosti na trhu. Cesta k evropské průmyslové konkurenceschopnosti Projekt LASER-PRO si dává za cíl přetvořit evropské průmyslové prostředí: Podporou ekologičtější a efektivnější výroby; Usnadněním přenosu znalostí do malých a středních firem a startupů; Posílením pozice Evropy jako globálního lídra v oblasti fotoniky a laserových technologií. Podpora technologické excelence: Konsorcium LASER-PRO LASER-PRO sdružuje různorodou skupinu organizací, které se zaměřují na rozvoj laserových technologií a průmyslových inovací: Česko: HiLASE, SIC, Český optický klastr, CARDAM, STAR Research & Innovation Cluster, AMIRES, ELI ERIC, Junior Achievement Czechia Lithuania: FTMC, Lithuanian Innovation Centre, Innovation Agency Lithuania, Lithuanian Laser Association, Akoneer, Junior Achievement Lithuania Ukraine: Lviv Polytechnic National University, Scientific Park of Lviv Polytechnic, NoviNano Lab, Junior Achievement Ukraine „Podporou inovativních iniciativ, jako je LASER-PRO, se snažíme upevnit pozici Evropy jako světového lídra v oblasti laserových technologií, podpořit udržitelný růst průmyslu a posílit meziregionální spolupráci,“ uvedla Renata Liubinavice, projektová manažerka Innovation Agency Lithuania. Znovu potvrzujíc svůj závazek k podpoře inovací a partnerství, Oleksandra Falchuk, projektová manažerka Scientific Park of Lviv Polytechnic National University, zdůraznila význam tohoto projektu: „Science Park of Lviv Polytechnic se zaměřuje na propojení akademické sféry, průmyslu a vlády prostřednictvím usnadnění přenosu znalostí, podpory startupů a mentoringu inovátorů. V rámci projektu LASER-PRO usilujeme o posílení pozice Ukrajiny v oblasti laserových technologií, rozvoj našeho inovačního ekosystému a rozšíření spolupráce s evropskými partnery, což povede k udržitelnému rozvoji a novým obchodním příležitostem.“ Excellence Hubs: Cesta budoucnosti LASER-PRO formuje budoucnost laserových technologií a průmyslové inovace tím, že spojuje odborníky z celé Evropy. Jako součást iniciativy Excellence Hubs posiluje spolupráci mezi výzkumnými institucemi, lídry v průmyslu a technologickými inovátory, což přispívá k pokroku, který zvyšuje globální konkurenceschopnost Evropy. Za pomoci špičkových řešení a udržitelných průmyslových praktik LASER-PRO nejen transformuje high-tech sektor, ale také buduje odolnou ekonomiku zaměřenou na inovace pro budoucí generace.“ Kontakt: Marie ThunováCentrum HiLASEmarie.thunova@hilase.cz

04.03.2025 10:35

Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon

[https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/biologie-a-lekarske-vedy/Rust-listu-korenu-kveteni-i-rozmnozovani-aneb-Za-vsim-hledej-hormon/]
Místní legenda středověkého hradu Buchlov praví, že v dávných časech měl být neprávem za podíl na pytláctví odsouzen k smrti mladý zbrojnoš Vlček. Aby dokázal svou nevinu, vytrhl ze země kmínek lípy a zasadil jej kořeny vzhůru. „Když se tento strom do roka a do dne zazelená, poznáte, že jste odsoudili nevinného,“ prohlásil prý ke shromážděným soudcům. Ti se rozhodli, že počkají, a skutečně! Stromek se zazelenal a chlapec se dočkal svobody. Buchlovská „lípa neviny“ je součástí prohlídkového okruhu romantického hradu dodnes a její příběh nám připomíná nejen důvtip jednoho mladíka, ale především poukazuje na nesmírnou životaschopnost rostlin. „Jejich přizpůsobivost mě opravdu fascinuje. Nemohou opustit své stanoviště, ale dokážou velmi dobře reagovat na měnící se podmínky. Umějí si najít mechanismy, jak přežít, rozšířit se a mít potomstvo,“ říká bioanalytik Ondřej Novák, vedoucí laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Ondřej Novák, vedoucí laboratoře růstových regulátorů (CC) Chemický rostlinný koktejlNa rostlinách ho profesně nejvíce zajímají hormony - přesněji řečeno fytohormony. Dají se přirovnat k poslíčkům, kteří přenášejí zprávy z určité části těla do jiné. Upozorňují organismus na změnu vnějších podmínek a varují před nebezpečím - podobně jako hormony živočišné, potažmo lidské. Vzpomeňme třeba na adrenalin, který vzniká v nadledvinách a funguje jako spouštěč poplachové reakce. „Z chemického hlediska jsou fytohormony malé molekuly, které v rostlinách silně působí už ve velmi nízkých koncentracích. Syntetizují se v určité části těla, navážou se na příslušný receptor a vyvolají kaskádu dějů na úrovni buňky, orgánu a pak i celého těla rostliny,“ vysvětluje Ondřej Novák. Vědci rozlišují minimálně osm základních a několik vedlejších skupin fytohormonů. K hlavním patří především auxiny, cytokininy, gibereliny, brassinosteroidy, strigolaktony, kyselina abscisová, jasmonáty a etylen. Skupiny se od sebe liší chemickou strukturou a souborem účinků, kdy některé vznikají jako odpověď na stres, jiné kontrolují zakořeňování, růst listů a kvetení, zakládání a dozrávání semen nebo jejich odlučování od mateřské rostliny. Co jsou fytohormonyJde o malé molekuly, které v tělech rostlin plní úlohu poslíčků signálu. Jsou zodpovědné za růst rostlin, zakládání semen, tvorbu kořenů, dozrávání plodů, ohýbání za sluncem a mnoho jiných procesů, zásadních v životě každé rostliny. Mezi nejznámější fytohormony se řadí auxiny, cytokininy nebo etyleny. První indicie o pravděpodobné signalizaci v těle rostlin získal už Charles Darwin se svým synem Francisem okolo roku 1880 při sérii experimentů s ovsem. Díky schopnosti ovlivňovat růst rostlin mají fytohormony velký potenciál v zemědělství a rostlinných biotechnologiích. Také proto se jejich základnímu výzkumu věnuje velká pozornost. Česko má v tomto oboru hlubokou tradici. Obecně se dá říct, že dohlížejí na téměř všechny důležité fáze rostlinného růstu a vývoje. Mají zkrátka široké pole působnosti, přičemž jeden hormon může ovlivňovat i více procesů; některé fytohormonální skupiny spolu spolupracují a jiné působí proti sobě. Král hormonů auxinPrvním rostlinným hormonem, který se vědcům podařilo už v první polovině 20. století identifikovat a popsat, je auxin. S trochou nadsázky se dá nazvat „univerzálním vývojovým signálem“ ve světě rostlin, protože šíře jeho působení je opravdu veliká. V učebnicích fyziologie rostlin najdeme celý seznam dějů, jež ovlivňuje nebo na nichž se podílí. Namátkou: ohýbání orgánů za světlem, tvorbu nadzemních orgánů, zakládání kořenů, obnovu vodicích pletiv, stárnutí listů i zrání plodů. V podstatě by bylo úspornější napsat, v čem auxin „nemá prsty“. Jeho záběr je ohromující a podivují se nad ním i sami odborníci. „Tato univerzální důležitost auxinu byla do jisté míry i jeho prokletím, neboť celá desetiletí si nikdo nedokázal vysvětlit, či vůbec představit, jak může mít tak jednoduchá sloučenina tolik zdánlivě nesouvisejících a často protichůdných účinků,“ napsal v přírodovědném časopise Živa Jiří Friml, jeden z našich největších odborníků na auxin (působí v Institutu pro vědu a technologie v Rakousku). Hormon auxin ovlivňuje třeba ohýbání rostliny za světlem, tvorbu nadzemních orgánů či zakládání kořenů. Česko si vybudovalo hlubokou tradici výzkumu rostlinných hormonů a auxinu zvláště. Jeho lídrem je dlouhodobě právě Ústav experimentální botaniky AV ČR, domovský ústav Ondřeje Nováka. Celoživotně se auxinu věnuje také současná předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Fytohormonální věda je v České republice skutečně velmi silná. Daleko silnější než v okolních velikostně srovnatelných zemích. Opravdu naplno jsem si to uvědomil na postdoktorátu ve Švédsku. Fytohormonům se věnujeme jak v sídle našeho ústavu v Praze, tak tady u nás v Olomouci,“ podotýká Ondřej Novák. Změřit neměřitelnéNa postdoka do zahraničí se přitom Ondřeji Novákovi původně moc nechtělo. Vědecký projekt v Olomouci měl celkem dobře rozjetý, ve svém rodném Přerově hrál na violu v cimbálové muzice Primáš. Odjel až čtyři roky po ukončení doktorského stupně a jak dnes vzpomíná, vůbec toho nelituje. „Naopak, myslím, že to bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě a výjezd za hranice moc doporučuju všem studentům a začínajícím vědcům,“ říká badatel, který se po stáži ke své oblíbené cimbálovce vrátil. Pomoc v zemědělstvíLaboratoř růstových regulátorů, kterou od roku 2022 vede Ondřej Novák, má na kontě několik zajímavých patentů. Naposledy badatele veřejnosti představili biostimulační přípravek MTU, který posiluje růst kořenů rostlin a pomáhá plodinám zmírnit dopady sucha, horka a dalších nepříznivých podmínek. V polních experimentech s pšenicí, které probíhaly v letech 2015 až 2017 v České republice, stimulant zvýšil průměrný výnos zrna o sedm procent. „MTU zabraňuje rozpadu chlorofylu, a tím zvyšuje jeho obsah v listech. Ošetřené plodiny mohou lépe vstřebávat oxid uhličitý v průběhu fotosyntézy, a vytvořit tak více energeticky bohatých látek, cukrů, které jsou využívány k rychlejšímu růstu kořene i stonků. Rostliny jsou pak schopné lépe čerpat vodu a živiny v ní rozpuštěné,“ říká Jaroslav Nisler z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, který stimulační látku, jež pracuje na podobném principu jako hormon ze skupiny cytokininů, vyvinul. Mezinárodní charakter týmu se snaží udržovat i nyní, kdy je vedoucím olomoucké laboratoře růstových regulátorů. Mrzí ho ale, že svým lidem nemůže nabídnout také se světem srovnatelné finanční ohodnocení. „Švédskému platu bohužel konkurovat nemůžeme, ale grantově se nám poslední dobou celkem daří,“ konstatuje Ondřej Novák. „Máme krásný nový přírodovědný kampus pro studenty, uspěli jsme v několika výzvách Grantové agentury České republiky, jsme zapojeni v operačním programu Jan Amos Komenský a běží nám dva velké evropské projekty z programu Horizont.“ Olomoucké pracoviště může perspektivní studenty a výzkumníky nalákat na celkem unikátní směr výzkumu: vývoj velmi citlivých metod a inovativních technik, které umožňují identifikovat a měřit i nepatrné koncentrace malých molekul rostlinných hormonů. Bez nadsázky se dá říct, že jsou v tomto ohledu světovou špičkou, o čemž svědčí i fakt, že Ondřej Novák si už několik let za sebou udržuje pozici v přehledu Highly Cited Researchers, jejž sestavuje společnost Clarivate Analytics (databáze zahrnuje seznam badatelů, kteří ve svém oboru představují jedno procento nejvíce citovaných autorů). Vědci z laboratoře růstových regulátorů umějí v současné době stanovit koncentraci více než sta fytohormonů ve velmi malém množství vzorku. Standardně se dnes hormony měří v koncentracích kolem 10-12 nebo 10-15 molů na gram čerstvé hmoty, olomoucké pracoviště se však pohybuje v atomolárních koncentracích (atomol je jednotka označující koncentraci 10-18, značí se zkratkou amol). Tým Ondřeje Nováka k měření hormonů uzpůsobuje metody, které se běžně v rostlinné fyziologii nepoužívají. Zjišťovat fytohormony přitom zvládnou i na úrovni buněk, a dokonce i v izolovaných vnitrobuněčných strukturách - organelách. „Jsme vůdčí laboratoř v této oblasti. Určujeme směr, jakým způsobem se budou hormony měřit. Naše unikátnost spočívá v tom, že sledujeme trendy a k měření hormonů uzpůsobujeme metody, které se běžně v rostlinné fyziologii nepoužívají,“ vysvětluje Ondřej Novák. Na fytohormony tak zkoušejí napasovat třeba techniky z medicíny, potravinářství nebo proteomiky, která se zabývá hromadným studiem proteinů a jejich vlastností. Základem měření fytohormonů v olomoucké laboratoři je hmotnostní spektrometrie, která pracuje na základě zjišťování hmoty jednotlivých nabitých částic (iontů). Aby byli rostlinní chemici schopni analyzovat hmotnost těch molekul, které je zajímají, musejí nejprve vzorek očistit od mnoha jiných rušivých látek. „V analýze nás třeba zajímá jen padesátka nízkomolekulárních organických látek, ale v listu rostliny je jich na začátku postupu klidně deset tisíc. K odseparování těch nepotřebných využíváme rozličné izolační přístupy a poté kombinujeme kapalinovou chromatografii s hmotnostní spektrometrií,“ popisuje Ondřej Novák. Najít hormonPředstavme si zelený list. Vědci jej zváží a pomocí kapalného dusíku zmrazí a rozdrtí na prášek. Vzorek smíchají s extrakčním činidlem - třeba s desetiprocentním metanolem s troškou kyseliny mravenčí. Nechají ho extrahovat a pak umístí do centrifugy neboli odstředivky, která způsobí, že se různé pevné částice oddělí od kapalné fáze. Tímto postupem se odstraní části rostlinného pletiva a výsledkem je roztok, který je však stále plný nepotřených látek - například rostlinných barviv, cukrů či proteinů. Vzorek rostliny smíchaný s extrakčním činidlem Na jejich vychytání se používají speciální filtry obsahující sorbenty rozličných velikostí a vlastností (přičemž i tyto izolační metody se dynamicky vyvíjejí - v olomoucké laboratoři používají čím dál miniaturnější filtry a selektivnější sorbenty). Na konci postupu je pročištěný roztok obohacen o látky, jež vědce zajímají, a proměřen pomocí hmotnostního spektrometru. „Naše metody jsou velmi rychlé, extrémně citlivé a spolehlivě fungují i s velmi malými rostlinnými vzorky o hmotnosti pouhých jednotek miligramů, někdy i mnohem méně. V každém vzorku dokážeme současně stanovit stovku látek, což je skoro dvojnásobek v porovnání s předchozími metodami jiných autorů,“ doplňuje Ondřej Novák, který na vývoji a zdokonalování metodologie dlouhodobě pracuje se Zemědělskou univerzitou ve švédském Umeå - právě s tou, kam se mu před lety moc nechtělo. Výjezd do Švédska se ale zjevně vyplatil. Že se jeho jméno opakovaně vyskytuje v žebříčku nejcitovanějších vědců světa v daném oboru, Ondřeje Nováka pochopitelně těší. Ještě větší radost má ale z toho, že se „jeho“ metody ve světě skutečně používají. „Mám informace i od kolegů z Cambridge nebo třeba z Madridu, že s našimi postupy pracují. Jen si je přizpůsobili vlastním laboratorním podmínkám,“ říká badatel. Dosavadními úspěchy se však ukolébat nenechává. „Metody v bioanalytice se velmi rychle vyvíjejí a teprve uvidíme, jak do toho všeho promluví například nástroje umělé inteligence. Proto je nesmírně důležité neustále sledovat trendy nejen ve vlastním oboru, ale i v medicíně a dalších oblastech. Věda je sice do velké míry o štěstí, je ale dobré jít mu naproti a mít hlavu neustále otevřenou novým možnostem a pohledům,“ uzavírá Ondřej Novák. (CC) prof. Mgr. Ondřej Novák, Ph.D.Ústav experimentální botaniky AV ČRVystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Doktorské studium (2001-2006) absolvoval v oboru botanika. Od roku 2010 do roku 2012 působil jako postdoktorand v Umea Plant Science Centre ve Švédsku. Díky programu Návrat, jímž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR motivovalo české vědce k cestě zpět do vlasti, se vrátil do Olomouce. Od roku 2022 vede tamní laboratoř růstových regulátorů - společné pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V posledních letech byl opakovaně zařazen do žebříčku „Highly Cited Researchers“ (Clarivate Analytics, Web of Science) v kategorii „Plant & Animal Science“. Článek vyšel pod názvem Za vším hledej hormon v A / Magazínu 3/2024: 3/2024 (verze k listování)3/2024 (verze ke stažení) Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz. Ondřej Novák je jedním z vědců v projektu STARMORPH, který zkoumá roli auxinu při růstu a tvarování rostlin. Loni projekt získal Synergy grant Evropské výzkumné rady (ERC) a s ním podporu 10 milionů eur. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Ota Blahoušek, Ústav experimentální botaniky AV ČR Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

04.03.2025 09:35

Čeští vědci odhalili, jak soli ovlivňují bahenní sopky na Marsu

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Cesti-vedci-odhalili-jak-soli-ovlivnuji-bahenni-sopky-na-Marsu/]
Výsledky experimentů, které vědci provedli v unikátní nízkotlaké komoře na britské Open University, zveřejnil prestižní časopis Communications: Earth & Environment. Jak se chová bahno na Marsu? Mars má zhruba 160krát nižší atmosférický tlak než Země, což znamená, že kapalná voda zde nemůže dlouhodobě existovat na povrchu. Přesto se vědcům podařilo experimentálně ověřit, že přítomnost solí významně ovlivňuje, jak se bahno na rudé planetě pohybuje a jaké struktury vytváří. „Naše experimenty pomáhají vysvětlit paradox, jak je možné, že se na povrchu Marsu nacházejí bahenní sopky, když tam nepanují podmínky, za kterých by bahno mohlo dlouhodobě existovat v kapalném stavu. Zatímco na povrchu Země přítomnost solí v bahně zásadně vzhled bahenní sopky nezmění, u Marsu tomu bude jinak,“ vysvětluje Ondřej Krýza, hlavní autor studie. „Předpokládali jsme, že se zvyšujícím se obsahem solí budou bahenní směsi schopné dotéci dále, protože směs vydrží déle kapalná. Ale překvapilo nás, že se změnou chemického složení soli a jejího množství se výrazně změnila i samotná struktura bahenních proudů, přičemž jejich dosah se s vysokým obsahem některých solí může i zkrátit,“ doplňuje vědec. Co to znamená pro výzkum Marsu? Výsledky studie naznačují, že v případě nízkého tlaku na Marsu různé soli a jejich koncentrace povedou ke vzniku bahenních proudů, které se budou vzájemně výrazně lišit. Jejich tvary mohou připomínat dlouhé provazce lávy, široká jezírka, ale i krátké a členité laloky. Kvůli krystalizaci druhotných solí se mění i barva povrchu, což může pomoci při identifikaci bahenních struktur ze satelitních pozorování.   „Soli totiž dokážou nejenom významně změnit teplotu, za které začne voda v bahně vřít a zamrzat, ale i samotné tokové vlastnosti bahna. Vzájemný vztah těchto faktorů je však v nízkém tlaku zcela odlišný než v pozemských podmínkách,“ dodává spoluautorka studie Věra Pěnkavová z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. Soli se nacházejí nejen na Marsu, ale i na dalších tělesech Sluneční soustavy, kde v minulosti mohla na povrch vyvěrat kapalná voda, například na trpasličí planetě Ceres. Na ledových měsících Jupiteru a Saturnu se předpokládá existence kryovulkanismu, při kterém na povrch vytéká směs vody, amoniaku, uhlovodíků, ale i různých solí. Ty přitom mohou být klíčové pro vznik mikrobiálního života. Při hledání života ve Sluneční soustavě tak může být zásadní porozumění planetárním procesům, v nichž dochází k pohybu bahenních směsí obohacených solemi.  Kontakt: RNDr. Ondřej Krýza, Ph.D.hlavní autor studiekryza@ig.cas.cz  Ing. Věra Pěnkavová, Ph.D.spoluautorkapenkavova@icpf.cas.cz Odkaz na studii: Ondřej Krýza, Petr Brož, Mark Fox-Powell, Věra Pěnkavová a kolektiv: Small amounts of dissolved salt increases the mobility of mud flows on Mars and other extra-terrestrial bodies https://rdcu.be/d94bF Doprovodné video: https://youtu.be/jqozzfqYOb4

03.03.2025 08:35

O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/O-Keltech-na-Ceskobudejovicku-i-tasemnici-na-Lipne-Akademicke-pulhodinky/]
V přednáškách jihočeští odborníci informují o novinkách ze své výzkumné práce, ale také komentují aktuální dění či vysvětlují různé zákonitosti ze svých oborů. Hned v první přednášce tuto středu zavede posluchače profesor Michal Žurovec z Biologického centra AV ČR do fascinujícího světa evoluce hmyzu. Tato nejpočetnější skupina živočichů na Zemi obývá naši planetu už 400 milionů let a od té doby se vyvinula do nesmírné rozmanitosti pěti milionů druhů. Na hmyz se posluchači podívají pořádně zblízka – přednášku dokreslí úchvatné makrosnímky z výstavy Hmyzí tváře, která je v současné době k vidění v Jihočeském muzeu. Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.   Program 20. cyklu Akademických půlhodinek: 5. 3. Michal Žurovec: Hmyz zblízka aneb proč jsme rádi, že jsou malí 12. 3. Ondřej Doskočil: Mocní a nemocní, aneb o právech pacientů v současném zdravotnictví 19. 3. Klára Řeháková: Hojivá síla vod – jak jezera oživují zničenou těžební krajinu 26. 3. Vendula Moravcová: Bochnatka americká – nenápadný vetřelec, který mění vody! 2. 4. Michal Baka: Na stopě nemoci – molekulární detektivka v našem těle 9. 4. Ondřej Chvojka: Co přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy dálnice D3 na Českobudějovicku 16. 4. Roman Kuchta: Záhadný případ nákazy tasemnicí z Lipna Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/7521-akademicke-pulhodinky-20-cyklus/ Kontakt: Mgr. Daniela ProcházkováPR manažerkaBiologické centrum AV ČR778 468 552daniela.prochazkova@bc.cas.cz  

03.03.2025 08:35

Střevní mikrobiom ovlivňuje náchylnost goril v zoo k onemocněním srdce

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Strevni-mikrobiom-ovlivnuje-nachylnost-goril-v-zoo-k-onemocnenim-srdce/]
Střevní mikrobiom tvoří miliarda mikroorganismů, které hrají zásadní roli v metabolismu a celkovém zdraví. U lidí se nerovnováha střevní mikroflóry spojuje s kardiometabolickými chorobami. V nové studii tuto souvislost zkoumali vědci a vědkyně mnoha českých i zahraničních institucí a analyzovali proto vzorky trusu goril chovaných v evropských a amerických zoo i od volně žijících zvířat v Chráněných oblastech Dzanga Sangha ve Středoafrické republice. Výsledky odhalily výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Volně žijící gorily nížinné vykazovaly nižší mikrobiální diverzitu, ale jejich střevní mikroflóra byla přizpůsobena trávení přirozené stravy s vysokým obsahem vlákniny. Gorily v evropských zoologických zahradách měly složení střevního mikrobiomu bližší volně žijícím zvířatům než gorily chované v USA. Tento rozdíl pravděpodobně souvisí s rozdílným zastoupením vlákniny v potravě goril v zoologických zahradách v USA a Evropě a může naznačovat, že v evropských zařízeních se klade větší důraz na potravu bohatou na lignin a pektin. Souvislost mikrobiomu s kardiometabolickými chorobami Vědci identifikovali specifické mikrobiální markery spojené s kardiometabolickými onemocněními, které mohou souviset s cukrovkou, vysokým krevním tlakem či obezitou. Gorily s těmito problémy měly snížený metabolismus aminokyselin obsahujících síru (methionin, cystein), které jsou zásadní pro zdraví srdce. Dále vědci u těchto zvířat zaznamenali nižší produkci mastných kyselin, jako jsou butyrát a propionát, které mají protizánětlivé účinky a chrání kardiovaskulární systém. Jiným významným objevem byl zvýšený výskyt potenciálně škodlivých bakterií, například Campylobacter coli, které mohou přispívat ke střevním zánětům a dalším zdravotním komplikacím. „Naše výsledky ukazují, že prostředí a strava zásadně ovlivňují zdraví goril v zoologických zahradách. Střevní mikrobiom ovlivňuje nejen trávení, ale i celkový metabolismus, zdraví a kondici kardiovaskulárního systému, podobně jako u lidí,“ vysvětluje Klára Petrželková, vedoucí výzkumné skupiny ekologie symbiontů primátů z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Nové možnosti prevence nejen pro primáty Výzkum může přispět nejen ke zlepšení péče o gorily v lidské péči, ale také k ochraně jejich volně žijících populací. „Rozklíčování vztahu mezi střevním mikrobiomem a kardiometabolickými onemocněními u goril poskytuje nejen praktické poznatky pro management jejich chovu v zoologických zahradách, ale také širší evoluční souvislosti o tom, jak se primáti přizpůsobují různým stravovacím režimům. Tyto poznatky mohou být cenné i pro ochranu volně žijících populací goril a výzkum lidského zdraví,“ říká Jaroslav Havlík z České zemědělské univerzity. „Tato studie poukazuje na význam sledování střevního mikrobiomu jako možnou součást preventivní péče o zdraví goril chovaných v zoologických zahradách. Identifikace specifických mikrobiálních markerů spojených s kardiometabolickými onemocněními by mohla v budoucnu pomoci včas rozpoznat jedince s vyšším rizikem těchto onemocnění a tomu následně i přizpůsobit jeho případnou medikaci,“ uzavírá veterinář Roman Vodička ze Zoo Praha. V současné době tým Kláry Petrželkové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR pokračuje ve spolupráci s vědci z Univerzity Karlovy v dalším výzkumu střevního mikrobiomu goril a rozšiřuje záběr na bakteriofágová společenstva a společenstva nálevníků, která zastávají zásadní roli při udržování rovnováhy ve střevech. Díky podpoře několika grantů bude moci detailněji prozkoumat složité interakce v mikrobiálním ekosystému a jejich vliv na zdraví primátů. Tento další směr přinese cenné poznatky, které zlepší kvalitu života goril nejen v zoologických zahradách, ale i ve volné přírodě. Kontakt: Klára PetrželkováÚstav biologie obratlovců AV ČRE-mail: petrzelkova@ivb.cz Jaroslav HavlíkČeská zemědělská univerzitaE-mail: havlik@af.czu.cz DOI: https://doi.org/10.1038/s41522-025-00664-3