13.01.2025 13:42

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Predsedkyne-AV-CR-Eva-Zazimalova-prevzala-Zlatou-medaili-Slovenske-akademie-ved-00001/]
V laudatiu vyzdvihl místopředseda SAV pro vědu, výzkum a inovace Peter Samuely, že pro Slovenskou akademii věd je její česká sesterská akademie referenční institucí. „V náročném období naší dvojnásobné transformace bylo pro slovenskou akademii též důležité, že v paní předsedkyni získala velkou podporovatelku, která nám vždy poskytla cenné rady a morální oporu. Dlouholeté nadstandardní vztahy s vedením české akademie se projevují i v praktické rovině, například ve společném grantovém schématu podpory interdisciplinárního výzkumu,“ zdůraznil Peter Samuely. Ocenění Evě Zažímalové předal předseda SAV Pavol Šajgalík. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ve své děkovné řeči uvedla, že si ocenění velmi váží a že patří nejen jí, ale celému jejímu týmu, který se vztahům se slovenskou partnerskou akademií věnuje. V čele nejvýznamnější české vědecké instituce stojí Eva Zažímalová od roku 2017. Letos v březnu svůj post po dvou funkčních obdobích předá nově zvolenému předsedovi Radomíru Pánkovi.   Text: Zuzana Dupalová, s využitím zprávy SAV Foto: Katarína Gáliková, SAV  Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

13.01.2025 09:42

Zběsilý tanec obřích exoplanet

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Zbesily-tanec-obrich-exoplanet/]
Planetární systém TOI-4504, objevený vesmírnou misí TESS v souhvězdí Lodní kýl na jižní obloze, se skládá ze dvou planet o něco větších než náš Jupiter a jednoho mini Neptunu. Planeta TOI-4504 c s hmotností 3,8 hmotnosti Jupitera přechází z našeho pohledu přes disk své mateřské hvězdy a způsobuje tak mírný pokles její jasnosti a my pak můžeme pozorovat tzv. tranzity průměrně jednou za 82 dní, což je doba jejího oběhu. Orbita TOI-4504 c je gravitačně ovlivňována netranzitující planetou TOI-4504 d s hmotností 1,4x větší než je hmotnost Jupitera. Podle konkrétní konfigurace planet můžeme pozorovat dřívější nebo pozdější okamžiky průchodu planety TOI-4504 c před hvězdou, tedy variaci v okamžicích tranzitů. Amplituda těchto změn činí v případě planety c 4 dny, což je nejvíce, co bylo doposud detekováno. Kdyby tranzitovala planeta d, která byla díky změnám v periodě planety c objevena, pozorovali bychom dokonce změny v okamžicích tranzitů s amplitudou 6 dní.  Hlavní autorkou studie, která byla publikována v Astrophysical Journal Letters, je doktorská studentka Michaela Vítková z Masarykovy univerzity v Brně, která svůj výzkum vedla na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. “Byli jsme velmi překvapeni, když jsme detekovali změny s tak velkou amplitudou. Dosavadní rekordman měl totiž amplitudu změn poloviční a jednalo se o úplně jiný typ planety,” říká Vítková. Změny okamžiků tranzitů jsou zvláště výrazné u planet, které jsou v tzv. rezonanci. To znamená, že periody jejich oběžných dob jsou v poměru malých celých čísel. To je i případ planet TOI-4504 c a d, které mají poměry oběžných dob blízko k 2:1. Systémy s hmotnými planetami na drahách s periodami v řádu desítek dní jsou pro astronomy extrémně důležité, protože mohou napovědět něco o historii a evoluci planetárních systémů. “Výzkum systému TOI-4504 upřednostňuje scénář, že by pozorovaná rezonantní konfigurace v systému mohla být výsledkem migrace planet během formování v protoplanetárním disku spíše než interakcí mezi planetami v systému, případně nějakým jiným tělesem,” vysvětluje Trifon Trifonov z MPIA v Německu. Studie byla založena na změnách jasnosti patrných v datech z vesmírné mise TESS a analýze spekter ze spektrografu FEROS na dalekohledu  s průměrem 2,2 m umístěným v Chile. Autoři také potvrdili, že se v systému nalézá ještě jedna, menší planeta s hmotností asi 10 hmotností Země, na vnitřní orbitě s periodou oběhu 2,4 dne. “Systém TOI-4504 je velmi komplexní a získat dostatek dat pro dobrou analýzu vyžaduje čas. Naše studie demonstruje výhody velkých spoluprací,” doplňuje Rafael Brahm z UAI v Chile a koordinátor konsorcia WINE. “V budoucnu můžeme očekávat objevy planet, které vykazují ještě větší změny okamžiků tranzitů, než TOI-4504 c,” uzavírá Marek Skarka z Astronomického ústavu AV ČR. Odkaz na originální článek: https://iopscience.iop.org/article/10.3847/2041-8213/ad9a53, DOI: 10.3847/2041-8213/ad9a53 Kontakt: Dr. Marek Skarka, vedoucí týmuAstronomický ústav AV ČR, Stelární oddělení, skupina výzkumu exoplanetEmail: skarka@asu.cas.cz Mgr. Michaela Vítková, hlavní autorAstronomický ústav AV ČR, Stelární oddělení, skupina výzkumu exoplanetMasarykova univerzita BrnoEmail: vitkova@asu.cas.cz Umělecká představa systému TOI-4504 vygenerovaná DeepAI

08.01.2025 08:28

Nové poznatky důležité pro zdraví buněk produkujících inzulin ve slinivce

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Nove-poznatky-dulezite-pro-zdravi-bunek-produkujicich-inzulin-ve-slinivce/]
Beta buňky slinivky břišní hrají zásadní roli v regulaci hladiny cukru v krvi. Pokud jeho hladina stoupne, začnou uvolňovat hormon inzulin. Aby mohly správně fungovat, musí se neustále přizpůsobovat nutričnímu stavu organismu a přijímané stravě. Uvolnění inzulinu ovlivňuje celá řada faktorů, jako jsou buněčná energie, hladina vápníku nebo reaktivní formy kyslíku (ROS) – dříve považované pouze za škodlivé vedlejší produkty metabolismu. Jak ale vědci dokázali, reaktivní formy kyslíku fungují jako významné signální molekuly. Experti pomocí specifických metod zkoumali, jak ROS ovlivňují proteiny, které řídí fyziologické pochody v beta buňkách. „Naše výsledky ukazují, že při vyšší hladině cukru v krvi dochází ke zvýšení ROS, což vede k cíleným změnám ve struktuře řady proteinů odpovědných za produkci energie, sekreci inzulinu a zachování dalších metabolických drah důležitých pro zdraví beta buněk. Nově jsme tak odhalili na molekulární úrovni složitý systém signálů, které beta buňky potřebují, aby zůstaly zdravé a efektivně mohly regulovat hladinu cukru v krvi v těle,“ popisuje vedoucí výzkumu Blanka Holendová. Získané poznatky mohou významně přispět k vývoji léčiv zaměřených na poruchy funkce slinivky břišní včetně pacientů s cukrovkou. Reference: Beyond glucose: Holendová B. et al.: The crucial role of redox signaling in β-cell metabolic adaptation. Metabolism 161:156027 (2024). doi: 10.1016/j.metabol.2024.156027 Kontakt:  Diana MoosováFyziologický ústav AV ČRdiana.moosova@fgu.cas.cz      

07.01.2025 18:56

Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Zemrel-Frantisek-Smahel-jeden-z-nejvyznamnejsich-evropskych-historiku/]
František Šmahel vystudoval historii - archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V šedesátých letech 20. století začal pracovat v Historickém ústavu ČSAV, kde se začal soustředit na období husitství. Pracoviště musel z politických důvodů opustit a v letech 1974-1979 byl řidičem tramvaje. Poté pracoval v Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře, které se díky jeho působení stalo špičkovým pracovištěm. Zpracováním dějin Tábora zároveň položil základ pro své životní dílo Husitská revoluce. Na počátku devadesátých let se stal ředitelem Historického ústavu AV ČR. V roce 1998 založil Centrum medievistických studií, společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, v jehož čele stál do roku 2004. František Šmahel získal mnohá ocenění a vyznamenání, například státní vyznamenání Za zásluhy, Národní cenu vlády Česká hlava a cenu Neuron za přínos světové vědě. Kondolenční kniha je k dispozici v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Více se o Františku Šmahelovi dočtete v nekrologu Roberta Novotného zde. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

07.01.2025 14:56

Zemřel František Šmahel, jeden nejvýznamnějších evropských historiků

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Zemrel-Frantisek-Smahel-jeden-nejvyznamnejsich-evropskych-historiku-00001/]
František Šmahel vystudoval historii – archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V šedesátých letech 20. století začal pracovat v Historickém ústavu ČSAV, kde se začal soustředit na období husitství. Pracoviště musel z politických důvodů opustit a v letech 1974–1979 byl řidičem tramvaje. Poté pracoval v Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře, které se díky jeho působení stalo špičkovým pracovištěm. Zpracováním dějin Tábora zároveň položil základ pro své životní dílo Husitská revoluce. Na počátku devadesátých let se stal ředitelem Historického ústavu AV ČR. V roce 1998 založil Centrum medievistických studií, společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, v jehož čele stál do roku 2004. František Šmahel získal mnohá ocenění a vyznamenání, například státní vyznamenání Za zásluhy, Národní cenu vlády Česká hlava a cenu Neuron za přínos světové vědě. Více se o Františku Šmahelovi dočtete v nekrologu Roberta Novotného zde. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR  Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

06.01.2025 11:14

70 let rozvoje průmyslu a poznání: ÚFE slaví výročí založení

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/70-let-rozvoje-prumyslu-a-poznani-UFE-slavi-vyroci-zalozeni/]
Laserový paprsek, jeden z největších vynálezů 20. století, začali vědci v pražských Kobylisích, kde tehdejší Ústav radiotechniky a elektroniky sídlil, zkoumat v druhé polovině roku 1962. Ve skromných podmínkách, s jedinou výbojkou a vlastnoručně sestrojenou aparaturou, ale velice úspěšně. Ve spolupráci s lékařem nedaleké nemocnice na Bulovce Janem Johnem provedl tým v čele s Janem Blablou a Alenou Jelínkovou sérii experimentů na očním pozadí králíků, jejichž struktura oka je velice podobná lidskému. „Laser se jevil jako ideální technologie pro léčbu odchlípnuté sítnice oka. Experimenty na kobyliském rubínovém laseru to potvrdily,“ říká ředitel Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR Pavel Peterka. Unikátní příležitost se naskytla v roce 1964, kdy lékař přivedl do laboratoře pacientku s potrhanou sítnicí, jejíž jedinou šancí byl zákrok laserem. Operace se zdařila a úspěch podnítil výrobu oftalmokoagulátoru. Jen do roku 1972 pomohl zachránit zrak více než 6000 pacientů. Vlákna pro průmysl i pro obranné systémy Laserová technika se stala pro ústav, jenž ve svém areálu hostil i skupiny Fyzikálního ústavu a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, vlajkovou lodí. Více než tři desetiletí například rozvíjí velkou infrastrukturu pro výzkum vláknových laserů a technologie optických vláken a drží se na špičce světového výzkumu.   „Například thuliová optická vlákna dokážeme připravit s účinností ve vysokovýkonných laserech přes 62 %, což je vyšší účinnost, než mají komerčně dostupná thuliová vlákna,“ uvádí Pavel Honzátko, který výzkum vláknových laserů a zesilovačů v ÚFE vede. Thuliová vlákna vyvinutá v ÚFE nalezla rovněž uplatnění ve výkonných zesilovacích stupních pro novou generaci protidronových laserových systémů (projekt TALOS). „Na národní úrovni je ÚFE koordinátorem velkého projektu LasApp, který rozvíjí centrum vědecké excelence a kompetence v laserové technice, zaměřeného na vláknové a tenkodiskové lasery a jejich aplikace. Propojením špičkových laserových laboratoří má pomoci překonávat kritizovanou roztříštěnost českého výzkumu,“ připomíná Pavel Peterka. Výzkum a přesná diagnostika nemocí Rozsáhlý potenciál pro využití v medicíně skýtají optické biosenzory detekující biomolekuly (ale třeba i větší objekty jako buňky) na funkční vrstvě senzoru. Například pro detekci myelodysplastického syndromu, který často přechází do akutní myeloidní leukémie, vyvinuli vědci extrémně citlivou analytickou metodu. „Přímo ze vzorku z krevní plazmy a bez složitých přípravných kroků tato metoda detekuje potenciální biomarkery myelodysplastického syndromu,“ vysvětluje Jiří Homola, který v ÚFE vede výzkum optických biosenzorů, jenž se zaměřuje nejen na  uplatnění v medicíně, ale i při kontrole bezpečnosti potravin nebo monitorování životního prostředí. Nové diagnostické a terapeutické metody slibuje též obor bioelektrodynamiky. „Elektromagnetické technologie umožňují ovlivňovat chování buněk a molekul bílkovin, ale také nabízejí nové způsoby, jak monitorovat nesmírně dynamické biologické procesy,“ zdůrazňuje Michal Cifra, vedoucí výzkumného týmu bioelektrodynamiky. „Například analýza biologické autoluminiscence, slabé světelné emise, která je vlastní všem živým organismům, může sloužit pro sledování oxidačního stresu a dalších patologických jevů,“ doplňuje vědec. Nanomateriály pro zelené technologie Elektrifikace průmyslu, dopravy a domácností v souvislosti se snižováním emisí skleníkových plynů přináší řadu vědeckých výzev. Jednou z nich je včasná detekce havárií a následných možných požárů lithiových baterií v elektromobilech a fotovoltaických systémech. Možným řešením je vývoj tzv. chemirezistorů – senzorů, které měří změny elektrické vodivosti v závislosti na okolní atmosféře a jsou tak schopny zachytit nízké koncentrace plynů, které se uvolňují před jejich selháním. „První chemirezistory byly vyrobeny již v šedesátých letech minulého století, rozvoj nanotechnologií v posledních desetiletích umožnil nahradit jejich citlivou vrstvu nanostrukturami, které výrazně zlepšují parametry chemirezistorů,“ upozorňuje Jan Grym, který se v ÚFE zabývá polovodičovými materiály a nanostrukturami pro elektroniku a optoelektroniku. Senzory, na jejichž vývoji se vědecký tým podílí, budou moci sloužit v celé vodíkové ekonomice. „Budeme jimi moci monitorovat bezpečnost všech vodíkových zařízení, od skladování, přes manipulaci s vodíkem až po výrobní procesy,“ dodává Jan Grym. Kde mikroskopie končí Nejmladším výzkumným týmem je v ÚFE oddělení nano-optiky. Zabývá se ultracitlivou a superrozlišovací mikroskopií na úrovni pod hranicí difrakčního limitu světla. „Vyvíjíme unikátní metodu umožňující zobrazit jednotlivé molekuly proteinů v jejich přirozeném prostředí, tedy odhalovat dosud neviděné procesy v biologii. Chceme vidět změny dokonce uvnitř jednotlivých buněk proteinů,“ objasňuje Marek Piliarik, vedoucí týmu. ÚFE provozuje a rozvíjí také Laboratoř Státního etalonu času a frekvence. Speciální laboratoř s vysoce stabilní teplotou zde od roku 1971 vytváří fyzickou aproximaci jednotky času, sekundy, na atomových (cesiových) hodinách. Stupnice Tempus Pragense, kterou zde naměří, se hlásí do Mezinárodního úřadu pro míry a váhy BIPM v Paříži. Ta na základě těchto a dalších dat z přibližně stovky podobných laboratoří po celém světě koordinovaný čas vypočítá. Video o historii ÚFE včetně archivních záběrů první laserové operace sítnice: https://vimeo.com/1033949332 Více o měření času: Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas? Více o jednotlivých odděleních ÚFE: https://www.ufe.cz/sites/default/files/UFE-70-let/ufe_70_let_vesmir.pdfhttps://vesmir.cz/cz/casopis/serialy/70-let-UFE.html   Kontakt:Petra PalečkováPR koordinátorka Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČRpaleckova@ufe.cz+420 731 028 303 TZ ke stažení zde.

06.01.2025 08:07

Český vědec se poprvé dostal do vedení EUCARPIA

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Cesky-vedec-se-poprve-dostal-do-vedeni-EUCARPIA/]
David Kopecký byl zvolen do funkce President designate a zastává klíčovou úlohu při koordinaci vědecké strategie organizace a spolupráce mezi jednotlivými sekcemi organizace. Funkci přebral po italské vědkyni Marii Ercolano, která nově zastává post President executive a s Davidem Kopeckým tvoří tvůrčí tandem této organizace. „Za svůj hlavní cíl považuji především širší zapojení mladých vědců do této organizace a lepší využití jejich potenciálu ve výzkumu a šlechtění. Mladí kolegové přinášejí nové nápady i pohledy na problémy a nekonvenční přístupy. Umějí přemýšlet mimo zavedené rámce, a mohou tak přispívat k průlomovým objevům. Myslím si, že investice do nastupující generace je investicí do budoucnosti vědeckého pokroku i šlechtění,“ vysvětlil rostlinný genetik David Kopecký. Přímá spolupráce vědců a šlechtitelů EUCARPIA vznikla v roce 1956 a sídlí v nizozemském Wageningenu. Zaměřuje se především na podporu výzkumu a inovací v oblasti šlechtění a výzkumu rostlin. Poskytuje zázemí pro spolupráci mezi vědci, šlechtiteli a dalšími odborníky, kteří usilují o zlepšení výnosů rostlin a jejich odolnosti vůči chorobám, škůdcům či klimatickým stresům. EUCARPIA má v současnosti jedenáct sekcí. David Kopecký posledních pět let vede sekci věnovanou pícninám a okrasným a užitkovým travám. „V dnešní době je klíčové vyšlechtit zemědělské plodiny, které si lépe poradí se změnou klimatu, aniž by se snižovaly výnosy. V asociaci EUCARPIA si můžeme společně vyměňovat poznatky a metodiky ze všech oblastí šlechtění a genetického výzkumu a spolupracovat na výzkumu konkrétních rostlin. Protože je EUCARPIA platformou, která propojuje vědce se šlechtiteli, mohou se nejnovější poznatky dostávat rychleji do praxe. Zvyšuje se tak efektivita vývoje odolných odrůd,“ říká David Kopecký. Sám je odborníkem v oblasti výzkumu dědičné informace rostlin. Zabývá se především studiem mezidruhových kříženců trav a obilovin. Ve své práci klade důraz na genetiku a šlechtění hybridů, jako je Festulolium, kříženec jílku a kostřavy, který je ceněný pro kombinaci vlastností obou rodičů – tedy výnos a kvalitu jílku a odolnost proti abiotickým stresům kostřavy. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR vede výzkumnou skupinu zaměřenou na mezidruhovou hybridizaci. Na projektech souvisejících s genetickým zlepšováním pícnin pro řešení výzev způsobených změnou klimatu spolupracuje s celou řadou zahraničních pracovišť. Jmenování Davida Kopeckého do čela EUCARPIA je úspěchem pro českou vědu a zlepší její propojení s mezinárodní šlechtitelskou a vědeckou komunitou. Kontakty: doc. RNDr. David Kopecký, Ph.D.vedoucí výzkumné skupiny vzdálené hybridizaceCentrum strukturní a funkční genomiky rostlinÚstav experimentální botaniky AV ČRkopecky@ueb.cas.cz Ing. Radoslava Kvasničkováprojektová manažerkaÚstav experimentální botaniky AV ČRkvasnickova@ueb.cas.cz

31.12.2024 07:56

Novou „vánoční“ kometu objevil Čech, jméno dostane za pár dní

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Novou-vanocni-kometu-objevil-Cech-jmeno-dostane-za-par-dni/]
Martin Mašek si na Štědrý den rozbalil dárky a pak jako každý večer zasedl k počítači, připojil se k dalekohledu FRAM v Argentině a prohlížel si pás večerní oblohy nad západním obzorem. Kolem půlnoci mu nebe nadělilo nečekaný vánoční dárek, když spatřil neznámý objekt – nyní již kandidáta na kometu s provizorním označením MAS0019. Jedná se o první kometu, kterou objevil Čech vzdáleným přístupem, online – dalekohledem v Argentině, přičemž on sám se nacházel v Liberci. Operátor robotického dalekohledu FRAM z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZÚ AV ČR) se systematicky věnuje prohlížení pásu oblohy nepříliš vysoko nad západním obzorem v oblasti, kde nehledají velké observatoře. „Jasnost objevené komety je nyní asi 3000× slabší než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy. Nejbližším bodem své dráhy kolem Slunce kometa prošla koncem listopadu a teď se blíží k Zemi. U nás se nad obzorem vynoří až na přelomu února a března, kdy proletí ze souhvězdí Eridana do Orionu, ale již značně zeslábne a na její vyfotografovaní bude potřeba velkých dalekohledů,“ vysvětluje Martin Mašek. Artefakt, nebo reálný objekt? Při prohlížení oblohy se dělá tzv. syntetické trackování, kdy se pomocí speciálního programu Tycho-Tracker hledají pohybující se planetky či komety a zkouší se skládání sérií snímků na sebe v různých směrech a rychlostech. Tento postup umožňuje najít i méně jasné objekty než při klasickém, konvenčním hledání. „Nebyl jsem si stoprocentně jist, zda jde o artefakt, nebo o reálné těleso, a tak jsem ho zkusil dohledat další noc. Poté, co se mi to podařilo, jsem opatrně napsal Danielu Greenovi z CBAT (Central Bureau for Astronomical Telegrams) ohledně možného objevu nové komety s tím, že pořídím ještě další, potvrzující pozorování. Bohužel, třetí noc bylo v Argentině špatné počasí, proto jsem využil další z robotických dalekohledů FRAM, konkrétně 135mm teleobjektiv umístěný na chilské observatoři Cherenkov Telescope Array poblíž hory Cerro Paranal, kde bylo jasno, a i v takto malém objektivu bylo těleso bezpečně viditelné. To už jsem si byl jist natolik, že jsem poslal své pozorování do Minor Planet Center,“ říká Martin Mašek. Informace o možné nové kometě se následně objevila v Possible comet confirmation page na webu Minor Planet Center. V průběhu následujících dnů řada pozorovatelů z Austrálie a Chile poslala vlastní pozorování, která existenci tělesa potvrzují, nyní se již upřesňuje jeho dráha. V noci na 30. prosince se na kometu zaměřil Dánský 1,54m velký dalekohled v Chile, k němuž mají přístup i čeští astronomové (Hana Kučáková, AÚ MFF UK, a Kamil Hornoch, ASÚ AV ČR), kteří pořídili snímky, na nichž je kometa i její dráha mezi hvězdami velmi dobře patrná. Oficiální oznámení objevu komety by mělo následovat v řádu dnů. Oficiální pojmenování vesmírných těles spravuje Mezinárodní astronomická unie a komety podle těchto pravidel dostávají jména po svých objevitelích. Celkem FZU provozuje pět robotických dalekohledů FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor), které primárně slouží pro atmosférickou kalibraci na celosvětových astročásticových observatořích. Dva FRAMy fungují v Argentině na Observatoři Pierra Augera, která se zaměřuje na detekci nejenergetičtějšího kosmického záření. Tři FRAMy jsou v provozu v Cherenkov Telescope Array Observatory, přičemž dva dalekohledy jsou v Chile a jeden na Kanárských ostrovech. FRAMy monitorují okamžitý stav zemské atmosféry, zejména měří atmosférické extinkce (zeslabení světla vzdálených hvězd), ve volném čase pak realizují doplňkový astronomický program (např. monitorování proměnných hvězd, komet nebo nebezpečných blízkozemních planetek). Kontakt: Martin Mašek, Fyzikální ústav AV ČR: masekma@fzu.cz Snímek z velkého Dánského (1,54m) dalekohledu na Evropské jižní observatoři v Chile. Díky pozorování byla upřesněna dráha komety. Kometa je ta slabá tečka zhruba uprostřed snímku. Autoři pozorování: H. Kučáková (AÚ MFF UK) a K. Hornoch (ASÚ AV ČR)

30.12.2024 08:28

Triky přírody: vědci odhalují, jak vznikají nová antibiotika

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Triky-prirody-vedci-odhaluji-jak-vznikaji-nova-antibiotika/]
Linkosamidová antibiotika jsou efektivní v boji proti závažným bakteriálním infekcím včetně takových, které způsobují některé rezistentní patogeny. Český tým už dříve dosáhl úspěchu vytvořením vysoce účinného hybridního linkosamidového antibiotika, které kombinuje vlastnosti dvou přírodních látek. „Tento úspěch byl možný díky našemu objevu, že dva velmi podobné enzymy z příbuzných biosyntetických drah katalyzují překvapivě zcela odlišné reakce,“ vysvětluje Zdeněk Kameník, vedoucí české části týmu z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR). Výrobní linka antibiotik Biosyntéza antibiotik funguje jako promyšlená výrobní linka v továrně. Na jejím začátku je jednoduchá molekula, kterou lze najít v každé buňce. Jen několik půdních mikroorganismů má však specializované enzymy, tedy „dělníky“, kteří tuto molekulu postupně upravují. Krok za krokem vzniká složitá látka přesně tvarovaná tak, aby se dokázala přicvaknout k ribozomům patogenních bakterií, kterým tak znemožní další existenci. „Každý enzym ve výrobní lince má specifický úkol. My jsme zjistili, co způsobuje, že dva podobné enzymy ze dvou různých mikroorganismů vykonávají zcela odlišné funkce, což vede k produkci rozdílných linkosamidových antibiotik,“ popisuje člen týmu Stanislav Kadlčík z MBÚ AV ČR. V aktuálním výzkumu vědci detailně objasnili, jak odlišné „šroubováky a klíče“ tato dvojice enzymů využívá, aby správně plnily svou roli. Tyto poznatky zahrnují přesnou identifikaci klíčových aminokyselin v katalytickém centru enzymů a jejich vliv na výslednou chemickou strukturu antibiotik. Výsledky ukazují, že příroda umí „přeprogramovat“ enzymy pouhou výměnou několika aminokyselin, čímž se celý biosyntetický proces posune do jiné dráhy a vznikne odlišná látka. „Tyto znalosti nám ukazují, jak příroda vytváří nové antibiotické látky. Můžeme je využít nejen k pochopení evoluce těchto procesů, ale i k přípravě nových léků, které budou účinné i proti stále odolnějším bakteriálním patogenům,“ uzavírá Zdeněk Kameník. Tento dlouhodobý výzkum byl podpořen řadou grantů, včetně prestižní prémie Lumina Quaeruntur od Akademie věd ČR, zaměřené na podporu mladých vědeckých týmů. ­­ Kontakt: Petr Solil, prmbu@biomed.cas.cz

27.12.2024 10:56

Pomoc, hokej a pivo spojují, politika občany ČR rozděluje

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Pomoc-hokej-a-pivo-spojuji-politika-obcany-CR-rozdeluje/]
S novým rokem se pojí mnohá očekávání a tým z Psychologického ústavu AV ČR zajímalo, jak do budoucna hledí Češi. Položil proto začátkem prosince národnímu vzorku 998 respondentů  prostřednictvím agentury Median několik otázek. Očekávání do roku 2025 i český optimismus Na dotaz, jaký čekají příští rok, odpovídali respondenti poměrně vyrovnaně. Třetina má za to, že příští rok bude stejný jako ten minulý (33,5 %), o něco více než třetina se kloní k většinou jen opatrnému optimismu (36,4 %) a 30,1 % lidí je spíše pesimistických (Graf 1). Očekávání do nového roku jsou opatrnější, než odpovídá obecné nátuře Čechů. Ti si totiž jinak připisují spíše mírně optimistickou povahu (Graf 2). „My Češi se často mračíme a ve společnosti se občas vznáší ,blbá nálada‘. Ale náš průzkum ukazuje, že občané ČR mají spíše sklon k optimismu. Naši respondenti se nejčastěji hodnotili jako mírní optimisté. V očekávání roku 2025 ale byli rezervovanější,“ říká Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR, hlavní autorka průzkumu. Pomoc, hokej a pivo spojují     Autory studie také zajímalo, co českou společnost v očích respondentů spojuje.  Aby dali dotázaným maximální svobodu v odpovědích, byla otázka pokládána jako otevřená, tj. lidé odpovídali vlastními slovy. Otázka zněla: Je něco, co občany naší republiky dlouhodobě spojuje? Co to je? Úkolem bylo vepsat alespoň jednu odpověď. Tyto odpovědi byly dodatečně roztříděny.  Početně nad ostatní vystupovala trojice kategorií (viz Graf 3): sport (na prvním místě se jednoznačně umístil hokej – tuto odpověď vepsalo skoro 11 % dotázaných), dále kultura (nejčastěji národní dějiny a tradice, pivo, zmíněn ale byl i film Pelíšky nebo Karel Gott) a konečně pomoc (solidarita, charita, dobročinnost) a spolu s ní katastrofy, povodně a krize.  V této souvislosti většina respondentů (na 55,5 %) v závěru dotazníku uvedla, že letos na charitu sami přispěli, asi třetina dokonce opakovaně a dalších 12 % o tom alespoň uvažovalo. „Zajímavá je i další kategorie, národní povaha. 10,5 % respondentů do dotazníku vepsalo nějaký povahový rys, který podle nich spojuje české občany. Náš průzkum potvrzuje předchozí zjištění, že Češi jsou značně sebekritičtí. Z více než stovky odpovědí, které se týkaly typické české povahy, jednoznačně převažují negativní soudy, na první místě především široká kategorie popisující věčnou nespokojenost Čechů, přímo ,zálibu ve stěžování na všechno a na všechny‘. Podstatně méně často, ale opakovaně byly zmiňovány závistivost a nenávist, strach a švejkování. Z pozitivních vlastností se nejčastěji objevil smysl pro humor – včetně černého humoru, dále optimismus a šikovnost či vynalézavost, zlaté české ručičky,“ doplňuje Martina Klicperová. Politika rozděluje Na doplňující otázku, zda občany České republiky něco rozděluje a co by to bylo, se respondentům odpovídalo snadněji než na otázku předcházející. Výsledky ilustruje Graf 4. V odpovědích navíc panovala značná shoda: jasná většina (60 %) označila za hlavní rozdělující faktor politiku a politiky. Přitom 43,9 % mluvilo o politice a politicích obecně, 10 % si adresně stěžovalo na vládu a necelá 4 % na opozici. Až daleko za politikou, o řád níže, se objevují další štěpící témata: finance (zvláště drahota a majetkové rozdíly mezi chudými a bohatými); národní povaha (zde se na prvním místě ocitla závist, za ní rasismus/diskriminace a hloupost) a také Ukrajina (válka na Ukrajině, vojenská pomoc Ukrajině, uprchlíci apod.).  „Téma Ukrajiny je pravděpodobně navíc obsaženo i v obecnějších odpovědích, jako je politika vlády, ale pokud nebylo výslovně zmíněno, nebylo do kategorie Ukrajiny započítáno. Slovní kategorie nejsou přesné množiny, i když používáme přesná čísla,“ podotýká Martina Klicperová. Výzkum potvrdil očekávání expertů, co se týče například rezervovaného optimismu Čechů a jejich sebekritičnosti, v něčem i překvapil – včetně takové zajímavosti, že hokej jako „pojidlo společnosti” v analyzovaných odpovědích naprosto vyhrál nad fotbalem skórem 108:2. „Je potěšující, že se tak silně projevila ochota pomáhat, přesto ale zaráží, že demokracie, svoboda a humanismus se objevily v zanedbatelných procentech, resp. promilích odpovědí. Třeba je to otázka kontextu, lidem hledícím na displej se vybaví spíše hokej a pivo než abstraktní životní hodnoty. Možná jde o hlubší problém naší společnosti. Studie zřejmě upozorňuje na zneklidňující absenci hodnot, na kterých byla naše republika založena – principů, které by měly hrát silnější roli v tom, co nás spojuje, i v překonávání toho, co nás rozděluje,“ uzavírá Martina Klicperová. Kontakt: Martina KlicperováPsychologický ústav AV ČRklicperovabaker@gmail.com Podpořeno projekty StrategieAV21/24 Odolná společnost pro 21. století – Psychologie demokracie a StrategieAV21/32 Identity ve světě válek a krizí.