03.12.2024 18:49

Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Postaveni-zen-v-ceske-vede-je-nejhorsi-ze-vsech-zemi-EU/]
Přestože se celkový počet osob zaměstnaných ve výzkumu a vývoji v období 2005–2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen se za stejné období mírně zhoršilo. Zatímco v roce 2005 ženy představovaly 32,6 % (FTE) zaměstnaných osob ve výzkumu a vývoji, v roce 2022 tvořily 28,7 % (FTE). V případě pozice výzkumný pracovník je to 24,2 % (FTE) v roce 2022 ve srovnání s 25,2 % (FTE) v roce 2006. V obou případech to pro Česko mimo jiné znamená nejhorší příčku v rámci celé EU.  Pro srovnání: v rámci Evropské unie pracuje ve výzkumu a vývoji 76 milionů osob, z čehož 52 % tvoří ženy (data za 2021 i 2022). Žebříček nyní vede Litva s 64 %.  Nízké zastoupení se nedaří zlepšovat ani přesto, že mezi vysokoškolskými studujícími ženy převažují. V roce 2022 tvořil poměr žen na magisterském stupni studia 60,2 %, v doktorském studiu pak 45,0 % žen. Ve všech vědeckých disciplínách, s výjimkou technických věd, převažují na magisterském stupni ženy nad muži, i v technických vědách ale dochází k nárůstu podílu žen.  Dlouhodobě tedy dochází ke ztrátám na dráze od studia k vědecké profesi, a to mezi magisterským a doktorským stupněm a následně při přechodu od doktorského studia na výzkumné pozice. Například u přírodních věd je nejvyšší ztráta na přechodu mezi doktorským stupněm a výzkumnou pozicí, kdy dochází k padesátiprocentnímu propadu. Podobně je tomu v případě technických a lékařských věd. Na pozici výzkumného pracovníka je situace komplikovanější. V zemědělských, lékařských, sociálních a humanitních vědách dosahuje zastoupení žen alespoň 40 %. V přírodních vědách je však zastoupení žen 25 % a v technických vědách se pohybuje jen kolem 13 %.  Genderové rozdíly přetrvávají i v otázce platů (pay gap). Například profesorky měly v roce 2022 ve srovnání se svými mužskými kolegy v průměru o 8,7 % nižší měsíční mzdu, odborné asistentky o 10,7 %. Navíc se ukazuje, že místo toho, aby se mzdové rozdíly v čase snižovaly, děje se pravý opak a rozdíly se naopak zvyšují. Rozhodování je ve vědě též dlouhodobě dominantou mužů. V roce 2022 dosáhlo celkové zastoupení žen v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje celkem 13,5 %. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech těchto institucí bylo zastoupení žen 22,6 %. V poradních orgánech dosáhlo jejich zastoupení 25,7 %. Pro více příkladů doporučujeme navštívit stránku Ženy ve vědě na našem webu.  Monitorovací zprávu za rok 2022 najdete zde.  Pro více informací sledujte náš web https://genderaveda.cz. Kontakt: Bc. Barbora Schneiderová, DiS.manažerka komunikace NKC – gender a věda602 340 883barbora.schneiderova@soc.cas.cz

03.12.2024 13:35

Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Ctyri-projekty-z-AV-CR-ziskaly-ERC-grant-kazdy-obdrzi-dva-miliony-eur/]
„Žádat o grant mohou badatelé z celého světa s tím, že se jejich výzkum odehraje z větší části v instituci členské země Evropské unie - případně ve státě, který je přidružený k rámcovému programu. Jediným kritériem hodnocení je kvalita a potenciál návrhu i hlavního řešitele,“ vysvětluje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která byla v minulosti také hodnotitelkou Evropské výzkumné rady. Vývoj nových enzymůProjekt Tomáše Pluskala z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR TerpenCode počítá s inovativním využitím strojového učení v biochemii. Vědec se tím pokouší překonat překážky na cestě k vývoji enzymů. Dosud totiž nelze přesně předpovídat funkce nově objevených enzymů nebo generovat enzymy pro specifické reakce. „Pokroky jsou postupné a zatím jen omezené. Daří se například vytvářet nové verze známých enzymů, doposud ale nikdo nedokáže vyvinout nové enzymy pro reakce, které jsme předtím nikdy neviděli,“ vysvětluje Tomáš Pluskal. Tomáš Pluskal (CC) Pokud se podaří překonat současná omezení, výsledkem by mohla být efektivnější a ekologičtější produkce léčiv, vůní, biopaliv a dalších vzácných chemických látek. Enzymy jsou totiž klíčové pro biotechnologické aplikace, jelikož katalyzují chemické reakce, jež je někdy náročné provést pomocí organické syntézy. O výzkumu Tomáše Pluskala se dozvíte více v časopise A / Magazín. Posunout limity optikyProjekt COINED, který povede Karel Žídek z aplikačního centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, se zaměří na výzkum tenkých vrstev na povrchu optiky a posunutí limitů současné optiky - například pro vesmírné aplikace a pozemské lasery. Tyto tenké vrstvy jsou často tím nejzranitelnějším článkem, který musí odolat vnějšímu prostředí, opakovanému zahřívání, UV záření, mechanickému pnutí a dalším problémům. „Máme vizi vytvořit dosud chybějící způsob, jak efektivně zkoumat nanometrová rozhraní ve vrstvách - například proto, aby nedošlo k selhání optiky v družicových systémech, kde nahradit vadný kus prostě nejde,“ vysvětluje Karel Žídek z centra TOPTEC. Karel Žídek (vpravo) se svým týmem Vědec chce s týmem vyvinout novou metodu, jak zkoumat rozhraní vrstev pomocí sekvence laserových pulzů, které vybudí ve vrstvách mikroskopické „zemětřesení“, a pozorovat odrazy těchto vln - podobně jako seizmologové zkoumají Zemi. Projekt bude během pěti let postupně směřovat od jednoduchých vrstev a modelových příkladů ke zkoumání vrstev, které zamíří do vesmíru nebo do výkonných laserů. Romské rodiny a válkaMartin Fotta z Etnologického ústavu AV ČR uspěl s projektem RAW: Romská rodina v období válek. Dosavadní studie sice mapovaly dopady ozbrojených konfliktů a nuceného vysidlování na romské komunity, chybí ale dlouhodobý výzkum romských zkušeností s válkou a poválečnou obnovou. Romové přitom žijí ve všech evropských a blízkovýchodních zemích, které v posledních třech desetiletích postihla válka. Prakticky nevíme nic o tom, jak udržovali rodinné vazby, příbuzenské sítě a soudržnost komunity, ani o stopách, které války zanechaly v romském sociálním životě. Etnografický projekt Martina Fotty zkoumá proměny příbuzenských struktur Romů v důsledku válečných konfliktů, a to prostřednictvím výzkumu mezi Romy z Ukrajiny, Iráku, Sýrie a bývalé Jugoslávie. Zaměřuje se na to, jak Romové mobilizují příbuzenské vztahy a zvyklosti jako prostředek pro vypořádávání se s následky válek a jak se války vepisují do podoby příbuzenství. Martin Fotta (CC) „Zaměříme se na každodenní projevy péče, změny v rodinných vazbách a mezigenerační vztahy v různých romských komunitách a v odlišných válečných kontextech. Nabídneme tak jiný pohled na to, jak válka ovlivňuje sociální dynamiku, a sice očima etnické menšiny, místo abychom se soustředili pouze na zkušenosti většiny,“ říká Martin Fotta. Zkoumáním, jak přizpůsobivé mohou být příbuzenské vztahy - a jaké jsou jejich limity - zejména v náročném kontextu války, chce prohloubit chápání sociální zranitelnosti, odolnosti a toho, jak pokračují společenský život a kulturní tradice. O jeho práci se dočtete také v časopise A / Věda a výzkum (v současnosti A / Magazín). Na stopě zločinu mořských řasElisabeth Hehenberger z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR se zabývá evolucí fotosyntézy. Jako model použije ve výzkumu unikátní mořské řasy, které mají schopnost kleptoplastie, tedy „kradou“ fotosyntetické organely (plastidy) své kořisti a využívají je ve svůj prospěch. Na proces, jehož studiem může vědkyně zodpovědět otázky o vzniku fotosyntézy, poukazuje i název projektu KLEPTOS. „Když jsme zkoumali kleptoplastidický organismus, dokázali jsme jako první prokázat určité pořadí kroků během plastidové endosymbiózy,“ vysvětluje bioložka, pro niž byl objev zlomovým okamžikem vědecké kariéry. Rozhodla se proto, že se zaměří na studium „plastidy kradoucích“ organismů, které jí pomohou rozklíčovat prastarý evoluční proces integrace plastidů. Grant umožní Elisabeth Hehenberger využít bohaté zkušenosti s náročnou skupinou obrněnek k objasnění zásadní evoluční proměny. „Jelikož jde o tak významný a evolučně starý proces, jsme přesvědčeni, že výsledky ovlivní výzkum mnoha modelových systémů endosymbiózy. Když pochopíme, jak proces funguje a budeme ho schopni uměle vytvořit, můžeme ovlivnit různé oblasti - od ochrany mořských ekosystémů přes udržitelnou výrobu energie, efektivnější zemědělství až po výrobu biopaliv,“ dodává. Elisabeth Hehenberger Žádost o ERC Consolidator grant mohou podávat vědci a vědkyně, kteří získali doktorský titul před 7 až 12 lety. Z 2313 žadatelů z celé Evropy nyní uspělo 328 vědců a vědkyň, mezi které ERC rozdělí celkem 678 milionů eur. Z České republiky obdrželo podporu deset projektů - kromě čtyř zmíněných je pět řešitelů z Univerzity Karlovy a jeden z Masarykovy univerzity. Česko se tak v počtu přidělených grantů ocitlo na desátém místě - získalo jich stejně jako Norsko a předstihlo mimo jiné Finsko, Belgii nebo Dánsko. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Centrum TOPTEC; Daniela Procházková, BC AV ČR Text a fotografie označené CC uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

03.12.2024 12:35

Do Akademie věd míří hned čtyři prestižní ERC granty

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Do-Akademie-ved-miri-hned-ctyri-prestizni-ERC-granty/]
Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR obdrží v rámci ERC Consolidator grantu v příštích pěti letech okolo 51 milionů korun (více než 2 miliony eur). Evropskou výzkumnou radu zaujal jeho projekt TerpenCode, který počítá s inovativním využitím strojového učení v oblasti biochemie. Vědec se díky němu snaží překonat dosavadní překážky na cestě k vývoji nových enzymů. Dosud totiž není možné přesně předpovídat funkce nově objevených enzymů nebo generovat enzymy pro specifické reakce. „Pokroky jsou postupné a zatím jen hodně omezené. Daří se například vytvářet nové verze známých enzymů, dosud ale nikdo nedokáže vyvinout úplně nové enzymy pro reakce, které jsme předtím nikdy neviděli,“ vysvětluje Tomáš Pluskal, proč se rozhodl bádat právě v této oblasti. Pokud se podaří překonat současná omezení, výsledkem by mohla být efektivnější a ekologičtější produkce léčiv, vůní, biopaliv a dalších vzácných chemických látek. Enzymy jsou totiž klíčové pro biotechnologické aplikace, protože katalyzují chemické reakce, které je někdy náročné uskutečnit pomocí organické syntézy. Projekt COINED, který povede Karel Žídek z aplikačního centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, se zaměří na výzkum tenkých vrstev na povrchu optiky a na posunutí limitů současné optiky, například pro vesmírné aplikace a pozemské lasery. Tenké vrstvy na povrchu optiky jsou často tím nejzranitelnějším článkem, který musí odolat vnějšímu prostředí, opakovanému zahřívání, UV záření, mechanickému pnutí a dalším problémům. „Vizí projektu je vytvořit dosud chybějící způsob, jak efektivně zkoumat nanometrová rozhraní ve vrstvách – například proto, aby nedošlo k selhání optiky v družicových systémech, kde náhrada vadného kusu prostě není možná,“ vysvětluje Karel Žídek z centra TOPTEC. Projekt COINED, který Evropská výzkumná rada podpořila částkou zhruba 51 milionů korun (2 miliony eur), má za cíl vyvinout zcela novou metodu, jak zkoumat rozhraní vrstev pomocí sekvence laserových pulzů, které vybudí ve vrstvách mikroskopické „zemětřesení“, a pozorovat odrazy těchto vln – podobně jako seizmologové zkoumají Zemi. Projekt COINED bude během pěti let postupně směřovat od jednoduchých vrstev a modelových příkladů až ke zkoumání vrstev, které budou mířit do vesmíru nebo do výkonných laserů. Martin Fotta z Etnologického ústav AV ČR uspěl se svým projektem RAW: Romská rodina v období válek. Dosavadní studie sice mapovaly dopady ozbrojených konfliktů a nuceného vysidlování na romské komunity, chybí ale dlouhodobý výzkum romských zkušeností s válkou a poválečnou obnovou. Navzdory tomu, že Romové žijí ve všech evropských a blízkovýchodních zemích, které v posledních třech desetiletích postihla válka. Prakticky nic není známo o tom, jak Romové udržovali rodinné vazby, příbuzenské sítě a soudržnost komunity, ani o stopách, které války zanechaly v romském sociálním životě. Inovativní etnografický projekt Martina Fotty zkoumá proměny příbuzenských struktur Romů v důsledku válečných konfliktů, a to prostřednictvím výzkumu mezi Romy z Ukrajiny, Iráku, Sýrie a bývalé Jugoslávie. Zaměřuje se na to, jak Romové mobilizují příbuzenské vztahy a zvyklosti jako prostředek pro vypořádávání se s následky válek a jak se války vepisují do podoby příbuzenství. „Projekt se zaměří na každodenní projevy péče, změny v rodinných vazbách a mezigenerační vztahy v různých romských komunitách a v různých válečných kontextech. Nabízí tak jiný a unikátní pohled na to, jak válka ovlivňuje sociální dynamiku, a sice očima etnické menšiny, místo aby se soustředil pouze na zkušenosti většiny. Zkoumáním toho, jak přizpůsobivé mohou být příbuzenské vztahy – a jaké jsou jejich limity – zejména v náročném kontextu války, si projekt klade za cíl prohloubit naše chápání sociální zranitelnosti, rezilience a toho, jak společenský život a kulturní tradice pokračují,“ říká Martin Fotta z Etnologického ústavu AV ČR. Na projekt vědec získal grant ve výši zhruba 51 milionů korun (2 miliony eur). Elisabeth Hehenberger z Biologického centra AV ČR se bude zabývat evolucí fotosyntézy. Jako model použije unikátní mořské řasy, které mají schopnost kleptoplastie, tedy „kradou“ fotosyntetické organely (plastidy) své kořisti a využívají je ve svůj prospěch. Na tento jedinečný proces, jehož studiem může Elisabeth Hehenberger zodpovědět otázky o vzniku fotosyntézy, poukazuje i název projektu KLEPTOS. „Když jsme zkoumali kleptoplastidický organismus, dokázali jsme jako první prokázat určité pořadí kroků během plastidové endosymbiózy,“ vysvětluje bioložka Elisabeth Hehenberger, pro niž byl tento objev zlomovým okamžikem vědecké kariéry. Rozhodla se proto, že se zaměří na studium těchto „plastidy kradoucích“ organismů, které jí pomohou rozklíčovat prastarý evoluční proces integrace plastidů. Díky prestižnímu ERC grantu má Elisabeth Hehenberger jedinečnou příležitost využít své bohaté zkušenosti s náročnou skupinou obrněnek k objasnění zásadní evoluční proměny. „Jelikož se jedná o tak významný a evolučně starý proces, jsme přesvědčeni, že naše výsledky ovlivní výzkum mnoha modelových systémů endosymbiózy. Když pochopíme, jak tento proces funguje a budeme ho schopni uměle vytvořit, můžeme v budoucnu ovlivnit celou řadu oblastí, od ochrany mořských ekosystémů, přes udržitelnou výrobu energie, efektivnější zemědělství až po výrobu biopaliv,“ dodává Elisabeth Hehenberger. Na svůj výzkum získala vědkyně prestižní evropský grant ERC Consolidator na 5 let ve výši 51 milionů korun (dva miliony eur). Z počtu 2313 žadatelů z celé Evropy se svými návrhy uspělo 328 vědců a vědkyň, jimž rada rozdá celkem 678 milionů eur. Z České republiky uspělo 10 žadatelů.

02.12.2024 13:35

Nebezpečné látky obsažené v náplních elektronických cigaret poškozují plíce

[https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/chemicke-vedy/Nebezpecne-latky-obsazene-v-naplnich-elektronickych-cigaret-poskozuji-plice/]
Zadáte-li si do Googlu jednoduchý dotaz, zda je vapování zdraví škodlivé, na jednom z prvních míst se zobrazí odpověď, která říká: „Kdo chce své zdraví ještě více podpořit a nechce se vzdát vapování, může využívat nabídky náplní bez nikotinu. Tam už jde v podstatě o čistou ochucenou páru, která obsahuje jen stopové prvky škodlivých látek. Lze tedy říct, že vapování škodlivé zdraví není.“ Je to opravdu tak? Jak vlastně vapování funguje? Kuřák potřebuje elektronickou cigaretu a náplň (liquid). Žhavící hlava e-cigarety zahřívá liquid a ten se mění na páru, kterou uživatel vdechuje. Téměř se zdá, že žádná zdravotní rizika nehrozí. Do náplní elektronických cigaret se přidávají různé látky, například konzervanty, barviva a příchutě. Záhadná úmrtí kuřáků e-cigaretNa následky kouření elektronických cigaret zemřely před několika lety ve Spojených státech desítky lidí a další tisícovky trpěly zdravotními potížemi. Vědcům se v roce 2019 tato úmrtí podařilo objasnit. Zjistili, že hlavní příčinou poškození plic byl acetát vitaminu E (tokoferol acetát) obsažený v liquidech. V důsledku toho se tato látka přestala v elektronických cigaretách používat. Ovšem i nadále se do nich přidávají různé látky, např. konzervanty, barviva a příchutě, z nichž některé mají podobné vlastnosti jako tokoferoly. Vědci zkoumali, jakým způsobem tokoferoly ovlivňují plíce na molekulární úrovni. A odhalili, proč je vitamin E v plicích škodlivý, zatímco při jiném způsobu užívání, např. perorálním, je zdraví prospěšný. Tokoferol mění povrchový tlakPři výzkumu badatelé použili prasečí surfaktant, což je proteinově-lipidová vrstva na povrchu plicních sklípků, která je důležitá pro správnou funkci plic. Vzorky surfaktantu přidávali na vrstvu vody, jež je v plicích přirozeně obsažena, nechali na něj působit tokoferol a sledovali povrchový tlak během roztahování a smršťování vzorku, které napodobovalo dýchání. Zjistili, že povrchový tlak se prudce zvýší. „Vzorky jsme také zkoumali pod fluorescenčním mikroskopem. Viděli jsme, že po přidání tokoferolu na vzorek vznikaly deformace a shluky molekul, a to přesně ve chvíli, kdy se začal povrchový tlak zvyšovat, což znamená, že tokoferol se do vrstvy surfaktantu zabudoval,“ popisuje vedoucí výzkumu Lukasz Cwiklik z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Závěry experimentů potvrdili také vědci z Helsinek, kteří provedli molekulární simulace. Experimentální uspořádání použité k napodobení vapování elektronických cigaret. Pára z vaporizéru vstupuje do komory a interaguje s modelem plicního surfaktantu rozprostřeným na povrchu vody. Senzor měří změny laterálního tlaku. Badatelé se rozhodli své závěrečné shrnutí prověřit i v pokusech s e-cigaretou. Použili různé druhy liquidů, napodobovali kouření e-cigarety a sledovali změny v povrchovém tlaku surfaktantu po určité době kouření. Opět se ukázalo, že při použití liquidu obsahujícího tokoferol se povrchový tlak prudce zvyšuje. Vědci ale došli ještě k dalšímu závěru, a ten je alarmující. Když použili liquidy, které se běžně prodávají, ale tokoferol neobsahují, povrchový tlak se také měnil – ovšem v tomto případě klesal. „Z toho vyplývá, že nepříznivý vliv na plíce má i základ liquidů,“ dodává Lukasz Cwiklik. Výzkum poskytuje nové molekulární poznatky o nebezpečí přísad v produktech pro vaping. Obzvláště obezřetní by měli být lidé v případech, kdy si směs liquidu pro vapování připravují sami z přísad, které se běžně pro vapování nepoužívají. Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Shutterstock; Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

02.12.2024 09:35

Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Nebezpecne-latky-v-elektronickych-cigaretach-poskozuji-ochrannou-vrstvu-plic/]
Na následky kouření elektronických cigaret, takzvaného vapování, zemřely před několika lety ve Spojených státech desítky lidí a další tisícovky trpěly zdravotními potížemi. Vědcům se v roce 2019 podařilo objasnit tato záhadná úmrtí spojovaná s elektronickými cigaretami. Zjistili, že hlavní příčinou poškození plic byl acetát vitaminu E (tokoferol acetát) obsažený v náplních e-cigaret, tzv. liquidech. V důsledku toho se přestal tokoferol acetát v liquidech používat. Ovšem i nadále se do liquidů přidávají různé látky, např. konzervanty, barviva a příchutě, z nichž některé mají podobné vlastnosti jako tokoferoly. Tokoferol mění povrchový tlak Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR ve spolupráci s Helsinskou univerzitou zkoumali, jakým způsobem tokoferoly ovlivňují plíce na molekulární úrovni. A odhalili, proč je vitamin E v plicích škodlivý, zatímco při jiném způsobu užívání, např. perorálním, je zdraví prospěšný. Při výzkumu badatelé použili prasečí surfaktant, což je proteinově-lipidová vrstva na povrchu plicních sklípků, která je důležitá pro správnou funkci plic. Vzorky surfaktantu přidávali na vrstvu vody, jež je v plicích přirozeně obsažena, nechali na něj působit tokoferol a sledovali povrchový tlak během roztahování a smršťování vzorku, které napodobovalo dýchání. Zjistili, že povrchový tlak se prudce zvýší. „Vzorky jsme také zkoumali pod fluorescenčním mikroskopem. Viděli jsme, že po přidání tokoferolu na vzorek vznikaly deformace a shluky molekul, a to přesně ve chvíli, kdy se začal povrchový tlak zvyšovat, což znamená, že tokoferol se do vrstvy surfaktantu zabudoval,“ popisuje vedoucí výzkumu Lukasz Cwiklik z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Závěry experimentů potvrdili také vědci z Helsinek, kteří provedli molekulární simulace. Škodí i základ liquidů Badatelé se rozhodli své závěrečné shrnutí prověřit i v pokusech s e-cigaretou. Použili různé druhy liquidů, napodobovali kouření e-cigarety a sledovali změny v povrchovém tlaku surfaktantu po určité době kouření. Opět se ukázalo, že při použití liquidu obsahujícího tokoferol se povrchový tlak prudce zvyšuje. Vědci ale došli ještě k dalšímu závěru, a ten je alarmující. Když použili liquidy, které se běžně prodávají, ale tokoferol neobsahují, povrchový tlak se také měnil – ovšem v tomto případě klesal. „Z toho vyplývá, že nepříznivý vliv na plíce má i základ liquidů,“ vysvětluje Lukasz Cwiklik. Výzkum poskytuje nové molekulární poznatky o nebezpečí přísad v produktech pro vaping. Obzvláště obezřetní by měli být lidé v případech, kdy si směs liquidu pro vapování připravují sami z přísad, které se běžně pro vapování nepoužívají. Kontakt:prof. Dr. hab. Lukasz Cwiklik, Ph.D.Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČRlukasz.cwiklik@jh-inst.cas.cz

29.11.2024 13:07

Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Akademie-ved-chce-podporit-uplatneni-vysledku-zalozenim-akciove-spolecnosti-00001/]
Program PRAK, který pro pracoviště spravuje Centrum transferu AV ČR (CETAV) poskytuje vědcům a vědkyním nejen finanční, ale také expertní podporu při uplatňování výzkumů. Akademie věd ČR k této formě pomoci přistoupila v roce 2023, protože systematičtější podpora transferu dosud v Česku chyběla. Místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, která má transfer v naší instituci v gesci, na Inovačním fóru PRAK připomněla, že perspektivním projektům musíme cestu k jejich praktickému uplatnění usnadnit, a tedy je cíleně podporovat: „Program PRAK pomáhá vědcům a vědkyním, aby se mohli soustředit hlavně na vědeckou práci.“ Místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová soudí, že program PRAK se osvědčil a pomáhá vědcům a vědkyním s transferem výzkumů, které mají aplikační potenciál.   Její slova potvrdila i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která uvedla, že v dřívějších letech se transfer poněkud přehlížel: „Situace se ale mění i v Akademii věd. Programy podpory, jakým je i PRAK, potřebujeme. Vědci a vědkyně se věnují primárně výzkumu a nemůžou zároveň být odborníky na analýzu trhu, vyjednávání smluv, licencování a zákonné aspekty transferu.“ PRAK podporuje týmy z Akademie věd ČR tím, že z prostředků v řádech stovek tisíc korun mohou v každém vyhlášeném kole financovat odborné služby, marketingové materiály či výdaje spojené s návštěvou komerčních veletrhů a setkání. „Program slouží nejen jako akcelerátor pro transfer, ale také motivuje pracoviště, aby hledala aplikace pro své objevy,“ říká Martin Smekal, vedoucí CETAV, a doplňuje, že PRAK se osvědčil: „Vědecké týmy tak mají prostředky na aktivity, na které doposud jejich pracoviště neměla peníze.“  Vedoucí Centra transferu AV ČR Martin Smekal hovořil mimo jiné o dosavadních zkušenostech s programem PRAK.  Žádost o podporu? Jednoduše, intuitivně, rychle  Jak využívají vědci a vědkyně podporu PRAK, ukázalo Inovační fórum. Právě na něm vytvořilo CETAV prostor k představení osmi projektů, k diskuzi o komercializaci a také pro navazování kontaktů s dalšími odborníky na transfer i s představiteli soukromé sféry a průmyslu. „Na fóru jsme chtěli veřejnosti i partnerům ukázat, co PRAK přináší. Jsem rád, že se rozvíjí a podněcuje stále větší zájem pracovišť,“ upřesnil Martin Smekal a zdůraznil, že CETAV v listopadu spustil už čtvrté kolo. Do něj se mohou týmy hlásit do 18. prosince 2024. S projektem pulzujícího vysokorychlostního vodního paprsku se v PRAK úspěšně prosadil Ústav geoniky AV ČR. Josef Foldyna vysvětlil, že jeho pracoviště vytvořilo funkční nástroj na bázi vysokorychlostních pulzujících vodních paprsků. Umožňuje účinné a ekologické odstranění přírodních nánosů, usazenin a povlaků z lodních trupů. Prostřednictvím nové technologie chtějí ostravští vědci založit zahraniční spin-off společnost –  s německými partnery, kteří projevili zájem o spolupráci. Momentálně technologii testují na trupech říčních lodí. (Více se o projektu dočtete také na webu A / Z Akademie.) Josef Foldyna z Ústavu geoniky AV ČR hovořil o zkušenostech jeho pracoviště s PRAK. „Není levné, když potřebujete prozkoumat trh, na němž byste rádi uspěli, nebo naopak zjistit, jak si váš výrobek, technologie nebo produkt na trhu povede – anebo chcete založit firmu, kde své znalosti hodláte zužitkovat. Tyto aktivity něco stojí, a ne každý tým má prostředky,“ popsal svou zkušenost Josef Foldyna s tím, že jeho pracovišti CETAV velmi pomohlo: „Žádost o podporu je intuitivní, jednoduchá, a pokud víte, čeho chcete dosáhnout, vlastně snadná a rychlá.“ Společný projekt Insekticidní látky pro selektivní regulaci hmyzích škůdců Biologického centra AV ČR a Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podle Marka Jindry z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR soustředí na vývoj insekticidních látek založených na agonistech juvenilního hormonu hmyzu. Identifikovaných 647 látek umožňuje cílenou regulaci specifických škůdců bez negativního dopadu na necílové druhy, jako jsou opylovači, což má potenciál pro využití v zemědělství i dalších oblastech. Pavel Psota z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR popsal projekt, který se zaměřuje na vývoj metod absolutní interferometrie pro přesné měření optických prvků a systémů. „Vyvinuté techniky umožňují, abychom dosáhli vyšší přesnosti měření. Vést mohou k uvedení nového měřicího zařízení na trh prostřednictvím plánované spin-off společnosti.“ Hmotnostní fotometrie s fázovým a polarizačním měřením – je název projektu Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR, v němž se, jak vysvětlil Marek Piliarik, vědci zabývají novou metodou ultracitlivého mikroskopu. Metoda zjednodušuje experimentální uspořádání a umožňuje přesnější měření několika parametrů jednotlivých biomolekul bez ztráty rozlišení či citlivosti. „Technologie má potenciál, aby ji licencovali průmysloví partneři a stala se součástí nejpokročilejších mikroskopických přístrojů.“ Projekt, jak sanovat bioticky napadené omítky zateplených fasád a jak na jejich preventivní ochranu, představil Zbyněk Černý z Ústavu anorganické chemie AV ČR. Jak uvedl, transfer se zaměřuje na technologii, která využívá ekologicky bezpečné prostředky: „Navzdory legislativním výzvám přináší projekt pozitivní výsledky a má potenciál, aby reagoval na rostoucí požadavky pro snižování energetické náročnosti budov.“ O webové aplikaci PerfLab pro odhad map vyhodnocujících parametry prokrvení tkáně hovořil Radovan Jiřík z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. PerfLab je inovativní aplikace pro analýzu prokrvení tkáně ze snímků získaných magnetickou rezonancí. „Chceme, aby se PerfLab stal součástí radiologického softwaru, který budou lékaři běžně využívat a byl rutinní součástí léčby nádorových onemocnění,“ řekl Radovan Jiřík při své prezentaci. Finálním produktem by pak měl být plně automatizovaný systém PerfBot. Biodegradabilní dráty s využitím v implantátech představil Karel Tesař z Fyzikálního ústavu AV ČR. Společný projekt dvou pracovišť, který vede Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, vyvíjí biodegradabilní dráty a lanka z hořčíku a jeho slitiny pro medicínské implantáty. Materiály mohou výrazně zlepšit komfort pacientů a snížit potřebu sekundárních operací. Mají totiž schopnost se v těle přirozeně rozložit, jakmile splní své funkce. Projekt HistoryLab: dílna pro archiv i školu představil Martin Štefek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Jeho domovské pracoviště v něm rozvíjí aplikaci a metodu pro inovativní výuku dějepisu založenou na práci s historickými prameny, kterou využívá už více než 1500 učitelů v Česku. Aplikaci vyvinul Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s dalšími institucemi – například Ústavem pro studium totalitních režimů, Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, Židovským muzeem Praha, ale i Fakultou elektrotechnickou ČVUT nebo Národním pedagogickým institutem. Všechna cvičení se testují a ověřují v terénu. „Díky podpoře PRAK pokračujeme od začátku roku 2024 v aktivitách, které jsou důležité k dalšímu rozvoji pomůcky, a zejména jejímu transferu,“ uvedl Martin Štefek. Více se o projektu dočtete zde. Na cestě z transferového „údolí smrti“Vedoucí CETAV Martin Smekal v souvislosti s prezentací vybraných projektů zdůraznil, že mnohé z nich se stále nacházejí v pomyslném údolí smrti – tedy, že jsou v kritické fázi, kdy hledají další financování: „Je na nás, abychom jim i v této fázi pomohli, protože potřebují další prostředky, aby se jejich výzkumy posouvaly k úspěšnému transferu.“ Inovační fórum PRAK se konalo v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze Program PRAK totiž nabízí „jen“ jednorázové financování a nestačí pokrýt vše, co projekty potřebují. Akademie věd ČR proto musí hledat další cesty, jak je podpořit. Jak ale Martin Smekal dodal, je pozitivní, že většina žadatelů usiluje o to, aby výsledky jejich práce skutečně našly uplatnění. „Nejde jim o to, aby „získali“ peníze, ale mají motivaci dotáhnout své projekty k reálným výsledkům – a žadatelé, kteří financování nezískají, se snaží hledat nové cesty, jak je rozvíjet.“ Pokud jde o další rozvoj programu PRAK, CETAV aktuálně zvažuje, že rozšíří jeho zaměření. Podpořit by chtělo také více projekty humanitních a společenskovědních oborů. Ilona Müllerová v této souvislosti podotkla, že Akademická rada AV ČR aktuálně projednávala návrh koncepce transferu a zhodnocování znalostí Akademie věd s důrazem na potenciál společenských a humanitních věd. „Uvažujeme také o vytvoření tematicky zaměřených podprogramů a lepší provázání našeho financování s externími zdroji – například od soukromých investorů,“ vyzdvihl Martin Smekal a dodal, že by CETAV chtělo podpořit i inkubaci nových start-upů a zajistit jejich dlouhodobější financování. Týmy tak budou mít dostatek prostředků na další rozvoj. Akciová společnost pro transfer? Další ambicí CETAV je vytvořit akciovou společnost, která by spolupracovala s pracovišti Akademie věd ČR a zároveň sloužila jako partner průmyslovému sektoru a případně pro investory. „Inspirujeme se podobnými subjekty v zahraničí – například v Německu nebo USA,“ dodal vedoucí Centra transferu AV ČR. „K myšlence, že by vznikla akciová společnost, jsem nejprve přistupovala opatrně. V současnosti je ale evidentní, že ji potřebujeme. Stávající právní rámec je totiž vhodný pro začátky transferových aktivit. U větších projektů, které vyžadují investory a komplexnější komunikaci, je ale nezbytná,“ uzavírá místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová s tím, že Centrum transferu zůstane zachováno: „Vedle něj by ale vznikla nová entita, která ještě více prohloubí lepší spolupráci s investory.“ Více o transferu znalostí a technologií se dočtete také v expertním stanovisku Avex. Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Foto: Jana Plavec a Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

29.11.2024 11:07

Jak podpořit přírodní rozmanitost? Dutiny vytvořené v mladých dubech pomáhají ohroženým druhům

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Jak-podporit-prirodni-rozmanitost-Dutiny-vytvorene-vmladych-dubech-pomahaji-ohrozenym-druhum/]
„Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ říká Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim. „V dnešních hustých lesích stromy mezi sebou tvrdě soutěží o světlo a vodu. Staří a oslabení jedinci proto mají problém přežít i v rezervacích. Mimo les je světla dost, ale stromů málo. Zůstaly hlavně v obcích, městech, parcích a kolem cest, kde je ale při první známce zhoršeného zdraví kácíme, aby nám takzvaně nespadly na hlavu,“ vysvětluje Karel Kříž. Veteranizace stromů - ochrana přírody hledá nové způsoby podpory biodiverzity Stromové dutiny potřebuje spousta druhů hmyzu, hub, ptáků i netopýrů. Dutých stromů dnes vzniká méně, ale mizí rychleji než dřív. Organizmy, které je potřebují, proto rychle ubývají. Některým mohou pomoci budky, většina ale potřebuje skutečné dutiny ve skutečných stromech. „Jednou z možností, jak těmto ohroženým druhům pomoci, je veteranizace stromů, tedy cílené zásahy, které chybějící dutiny a další vhodná stanoviště na stromech vytvoří nebo urychlí jejich vývoj. Před půl stoletím s ní začali ochranáři v Severní Americe, používá se i v Austrálii pro vzácné vačnatce a ptáky. V Evropě máme s veteranizací největší zkušenosti ve Skandinávii a Velké Británii,“ říká Vikki Bengtsson ze švédské organizace Pro Natura, která se na studii podílela. S veteranizací začal tým přírodovědců a ochránců přírody v národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru. „Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. Povrchové zásahy byly pro hmyz méně zajímavé než hlubší řezy,“ říká Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR. „Hlavní je samozřejmě sledovat, jak se budou zranění dále vyvíjet. Už teď je ale jasné, že jde o jednoduchý způsob, jak podpořit řadu ohrožených druhů a biodiverzitu v lesích obecně. Zcela klíčové tyto postupy mohou být například pro záchranu kriticky ohroženého brouka krasce dubového nebo páchníka hnědého,“ dodává Lukáš Čížek. Zásahy se zaměřují na stromy bez větší biologické hodnoty „Ano, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně,“ říká Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí. „Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ vysvětluje Martin Škorpík. Navíc je podle něj třeba si uvědomit, že stromy po tisíce let usilovně poškozovali sekerami a ohněm už naši předkové a dlouho před nimi spousta velkých zvířat, která člověk většinou vyhubil. „To vytvářelo dnes vzácná stanoviště pro řadu ohrožených organizmů, které bez adekvátní náhrady ztratíme,“ dodává Martin Škorpík. Kontakty: Mgr. Lukáš Čížek, PhD.BBiologické centrum AV ČRLukasCizek@gmail.com Ing. Martin ŠkorpíkSpráva NP Podyjímartin.skorpik@nppodyji.cz Ing. Karel KřížZO ČSOP Vlašimkarel.kriz@csop.cz Vikki BengtssonPro Natura, Göteborgvikki.bengtsson@pro-natura.net Zdroj: Cizek, L., Kozel, P., Hauck, D., Ambrožová, L., Helclová, M., Sebek, P. et al. (2024) Artificial tree microhabitats: Wound depth and position affect saproxylic beetles attracted to freshly veteranised trees. Insect Conservation and Diversity, 1–11. Available from: https://doi.org/10.1111/icad.12785 https://resjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/icad.12785

28.11.2024 10:56

Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Josef-Bryja-z-Ustavu-biologie-obratlovcu-ziskal-oceneni-Kraje-Vysocina-00001/]
„Dnešní večer patří vědě, sportu, kultuře a umění, humanitární činnosti, vzdělávání, moderním technologiím i zemědělství. Vyslechneme si deset jedinečných lidských příběhů, které mají jedno společné - jejich hlavní hrdinové v Kraji Vysočina zanechali nesmazatelnou stopu a jsou inspirací nám všem,“ uvedl při předávání ocenění hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla. Mezi deseti laureáty za rok 2024 vyniká Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dlouholetou vědeckou činností a snahou propojit špičkový výzkum s regionální komunitou. Více než deset let vedl detašované pracoviště ve Studenci, kde vytvořil prostor pro vzdělávání a rozvoj mladých talentů. Středoškoláci se mohli pod jeho vedením v programu Otevřená věda opakovaně zapojit přímo do výzkumu. Josef Bryja s Dřevěnou medailí Kraje Vysočina Josef Bryja vystudoval systematickou biologii a ekologii (1992-1997) a molekulární biologii a genetiku (1993-1998) na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V roce 2008 obdržel Prémii Otto Wichterleho, absolvoval dlouhodobé studijní pobyty ve Francii a Portugalsku. Od roku 2010 je vedoucím vědeckým pracovníkem a vedoucím pracoviště Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve Studenci. Vyučuje na Masarykově univerzitě v Brně. Účastnil se mnoha zahraničních expedicí, například v Senegalu, Etiopii, Keni, Ugandě, Tanzanii nebo Mosambiku. Zabývá se taxonomií a fylogenetikou drobných savců a jejich patogenů, molekulární ekologií obratlovců, zejména hlodavců (ale i jiných skupin, například ryb). Jeho výzkum zaměřený na evoluci biologické rozmanitosti, zejména v subsaharské Africe, získal mezinárodní uznání. Podílel se na objevu několika nových rodů savců, myšovitých hlodavců, což svědčí o jeho významném přínosu k poznání světové biodiverzity. Od roku 2012 se tým Josefa Bryji opakovaně vrací do východní Afriky, kde navázal vztahy s místními odborníky. Na detašovaném pracovišti ústavu ve Studenci nyní působí už druhý etiopský doktorand, naopak brněnští studenti biologie z Masarykovy univerzity tráví semestr na jedné z etiopských univerzit. Etiopie se tak stala jednou z klíčových vědeckých destinací českých biologů. „Byla to trochu náhoda, ostatně jako spousta věcí ve vědě. Měli jsme projekt na výzkum mechanismů vzniku biologické rozmanitosti ve východní Africe, od Keni po Mosambik. Trochu neplánovaně jsme udělali krátkou expedici i do Etiopie a byli jsme uchváceni tím, jak je jiná od zbytku regionu,“ vzpomíná Josef Bryja na rok 2012 v časopise A / Magazín, kde se také dočtete více o jeho výzkumech. Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Ústav biologie obratlovců AV ČR Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

27.11.2024 17:56

Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Videt-dal-nez-jini-00001.-AV-CR-ocenila-osobnosti-ktere-prispivaji-k-prestizi-vedy/]
Zatímco v minulém týdnu ocenila Akademie věd ČR osobnosti svými medailemi, tentokrát na témže místě vyznamenala vědce a vědkyně za jejich výzkumné projekty. „Každý z dnešních laureátů a laureátek přispěl nejen k poznání daného oboru, ale také ke zviditelnění naší instituce i české vědy jako takové – a to i v zahraničí. Jejich práce nás totiž přivádí k hlubším otázkám, které se týkají různých sfér lidského poznání,“ vyzdvihla při ceremoniálu předsedkyně Eva Zažímalová. V této souvislosti také připomenula slova anglického fyzika a matematika Isaaca Newtona: „Pokud jsem viděl dále než jiní, bylo to proto, že jsem stál na ramenou velikánů.“ Evě Zažímalové jsou připomínkou toho, že se každý vědecký úspěch zakládá na pečlivé práci generací před námi, na jejich odhodlání, vizích, schopnosti vidět za horizont stávajících vědomostí: „Ceny Akademie věd za excelentní výsledky proto vnímám také jako ocenění všech, kteří v pomyslné štafetě nejen pokračují, ale zároveň vyšlapávají cestu dalším. Pevně věřím, že to je i případ vašich výzkumů.“ Zleva na snímku s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou dále Iris Sammarco z Botanického ústavu, Jan Županič a Michaela Žáková z Historického ústavu a Jaroslav Bártík z Archeologického ústavu AV ČR, Brno Pětice výzkumů vyznamenaných Cenami Akademie věd ČR ve dvou kategoriích se věnuje teorii rozhodování, dějinám šlechtických elit, unikátnímu archeologickému výzkumu, adaptaci rostlin na klimatickou změnu a osudům chudých aristokratek v 19. století. S podporou Akademie vědNa studium lidského rozhodování v podmínkách nejistoty a dynamicky se měnících situací se zaměřuje Miroslav Kárný z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Cenu Akademie věd ČR v kategorii za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací získal za optimalizující teorii dynamického rozhodování za neurčitosti a neúplné znalosti. Jeho teorie pomáhá pochopit, jak se lidé rozhodují, když nemají všechny důležité informace nebo když se podmínky neustále mění. Výzkum má praktické uplatnění například v ekonomii, při plánování strategií nebo v umělé inteligenci – zde může přispět k vývoji algoritmů schopných se adaptovat na změny v prostředí. Ocenění za Miroslava Kárného převzala jeho kolegyně Tatiana Valentine Guy. Cenu Akademie věd ČR v téže kategorii obdržel historik Jan Županič z Historického ústavu AV ČR. Jeho kniha Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století mapuje nejen společenské postavení šlechtických rodin, ale také jejich reakce na společenské a politické změny, které v těchto obdobích formovaly střední Evropu. Výzkum Jana Županiče přináší nový pohled na vývoj šlechtických elit, jejich role v měnícím se světě a způsob, jak si dokázaly uchovat vliv a prestiž. Historik je držitelem několika ocenění, letos jeho mimořádná publikace získala například Cenu Josefa Hlávky za vědeckou knihu 2024. Jan Županič z Historického ústavu AV ČR Pro budoucnost české vědyJaroslav Bártík z Archeologického ústavu AV ČR, Brno získal Cenu Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky do 35 let za publikaci Pravěký exploatační a dílenský areál Brno – Stránská skála (Prehistoric exploitation and workshop area at Brno – Stránská skála). Zkoumá v ní socioekonomické aspekty archaických společností doby kamenné. Detailní analýzou těžby a zpracování kamenných surovin, zejména na archeologické lokalitě Stránská skála, se Jaroslavu Bártíkovi podařilo odhalit nové skutečnosti o ekonomických vztazích, technologickém pokroku a sociální struktuře raných lidských společenství. Jeho výzkum ukazuje, jak komplexní a vysoce organizované tyto společnosti byly a jaký význam měla těžba surovin pro jejich přežití a rozvoj. Jaroslav Bártík z Archeologického ústavu AV ČR, Brno Adaptací rostlin na klimatické změny se zabývá Iris Sammarco z Botanického ústavu AV ČR. Její výzkum prokázal, že prostředím navozená epigenetická variabilita je dědičná a umožňuje rostlinám přizpůsobit se měnícím se přírodním podmínkám. Její práce přinesla významný příspěvek k porozumění toho, jak rostliny reagují na změny klimatu, a ukazuje, že epigenetické procesy hrají klíčovou roli v aktivaci specifických genů a regulaci transpozonů. Výzkum má potenciál ovlivnit způsoby, jakými se budeme zabývat zemědělskými plodinami a jejich schopnostem odolávat změnám prostředí, což může mít zásadní význam pro zajištění potravinové bezpečnosti Iris Sammarco z Botanického ústavu AV ČR Michaela Žáková z Historického ústavu AV ČR převzala ocenění za monografii Chudé aristokratky? Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v „dlouhém“ 19. století, kterou vydalo Nakladatelství Academia. Zabývá se v ní strategií chudých aristokratek, které usilovaly o zachování svého společenského postavení v tzv. „dlouhém“ 19. století. Její výzkum odhaluje, jak tyto ženy čelily novým výzvám a překážkám v době, kdy šlechtický status ztrácel na významu a nové společenské normy se proměňovaly. Významným přínosem této práce je důkladné zmapování životních strategií a osobních příběhů těchto žen, které se často ocitly na okraji společnosti, přesto se snažily své místo ve společnosti uhájit. Michaela Žáková z Historického ústavu AV ČR Více k tématu výzkumů Michaely Žákové se dozvíte v časopise A / Věda a výzkum a také v Podcastu Akademie věd. Ceny Akademie věd ČR se udělují za mimořádné výsledky výzkumu a experimentálního vývoje. Jsou nejen uznáním práce jednotlivců a týmů, ale také ukazují, jak důležité je podporovat kvalitní výzkum. Podrobné informace o oceněných výzkumech a jejich přínosech najdete také v tiskové zprávě. Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

27.11.2024 14:56

PRAK urychluje přenos vědy do praxe už třetím rokem, připravil Inovační fórum

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/PRAK-urychluje-prenos-vedy-do-praxe-uz-tretim-rokem-pripravil-Inovacni-forum/]
Program PRAK, který zajišťuje Centrum transferu AV ČR (CETAV), podporuje uplatnění výzkumných projektů z pracovišť Akademie věd ČR, motivuje pracovníky k jejich aplikaci a zvyšuje komerční připravenost výsledků s vysokou úrovní TRL (Technology Readiness Level). Program se zaměřuje i na ochranu duševního vlastnictví na pracovištích AV ČR. „Náš úspěšný vlajkový program akcelerace uplatňování výsledků vědy do praxe vstupuje do třetího roku své existence. Jsem velice rád, že se rozvíjí a že podněcuje stále větší zájem pracovišť. Rozhodli jsme se proto ukázat úspěšné projekty podpořené v předchozím období na akci, které se zúčastní i zástupci průmyslu a investorů," říká Martin Smekal, vedoucí Centra transferu AV ČR. „Zároveň jsme také 11. listopadu otevřeli čtvrté kolo. Do programu lze zařadit projekty, které jsou výsledkem výzkumu pracovišť a mají realizovatelný plán transferu. Termín pro podání návrhů projektů je ve čtvrtém kole PRAK 18. prosince 2024," dodává. Inovační fórum PRAK v Akademii věd Setkání se věnuje sdílení příběhů úspěšných projektů programu PRAK, představení nových projektů připravených ke komercializaci a navazování kontaktů s odborníky na transferu technologií, vědci, zástupci byznysu a investory. Na fóru vystoupí předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová, následují prezentace nových transferových projektů a představení služeb Centra transferu AV ČR. Akci zakončí diskuze a matchmaking, který vytvoří prostor pro navazování spolupráce, sdílení zkušeností a hledání společných projektových příležitostí. Představujeme tři úspěšné projekty programu PRAK Na Inovačním fóru PRAK se představí tři úspěšné transferové projekty, které dosáhly významného pokroku: Nový způsob sanace bioticky napadených omítek zateplených fasád a jejich preventivní ochranaProjekt vedený Ústavem anorganické chemie AV ČR se zaměřuje na transfer nové technologie sanace bioticky napadených omítek zateplených fasád, ke které využívá ekologicky bezpečné prostředky. Navzdory legislativním výzvám projekt přináší pozitivní výsledky a má potenciál reagovat na rostoucí požadavky na snižování energetické náročnosti budov. Webová aplikace PerfLab pro odhad map vyhodnocujících parametry prokrvení tkáněProjekt vedený Ústavem přístrojové techniky AV ČR. PerfLab je inovativní webová aplikace určená pro analýzu prokrvení tkáně (perfuzní analýza) ze snímků získaných magnetickou rezonancí. Aplikace PerfLab má ambici být součástí radiologického softwaru běžně využívaného lékařským personálem a stát se rutinní součástí léčby nádorových onemocnění. Pulzující vysokorychlostní vodní paprsekProjekt z Ústavu geoniky AV ČR usiluje o vytvoření funkčního nástroje na bázi vysokorychlostních pulzujících vodních paprsků, který by umožnil účinné a ekologické odstranění přírodních nánosů, usazenin a povlaků z lodních trupů. Nástroj by pracoval pouze s čistou vodou bez abrazivních přísad, čímž by odpadla časově i finančně náročná likvidace použitého odpadního abrazivního materiálu, který je současnými sanačními postupy používán. Další projekty, které se na Inovačním fóru PRAK představí: Biodegradabilní dráty s využitím v implantátech, USMH / FZUHmotností fotometrie s fázovým a polarizačním měřením, UFEMěření parametrů optických elementů a systémů metodou absolutní interferometrie, UFPHistoryLab: dílna pro archiv i školu, USDInsekticidní látky pro selektivní regulaci hmyzích škůdců, BC / UMG Kontakt pro média Pro další informace, prosím, kontaktujte: Martina Smekala, vedoucí Centra transferu AV ČR,e-mail: smekal@ssc.cas.cztelefon: 731 627 230 Další informace Podrobnosti o programu PRAK a možnost přihlášení naleznete na webových stránkách CETAV: techtransfer.cas.cz/sluzby/program-prak